Republika spadla až na chvost žebříčku evropských zemí, třebaže jí ještě po druhé světové válce patřilo jedno z předních míst. "Vzhledem k nízkému počtu nových bytů a tomu, že už v roce 1991 nemělo zhruba 400 tisíc domácností samostatný byt, a žilo tak ve společném s jinou rodinou, je jasné, že se stále zvyšuje počet rodin bez vlastního bytu," připouští Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj.
|
Jak se plní bytová koncepce | |
| Předání státních bytů obcím | téměř splněno |
| Privatizace většiny bytů | částečně splněno |
| Zavedení tržního nájemného | nesplněno |
| Využití prostředků, kterými stát dotoval nájemné ve státních bytech, pro příspěvky na nájemné | nesplněno |
| Vyvážení vztahů nájemců a nájemníků | nesplněno |
| Nezatěžování vlastníků dalšími povinnostmi, například opatřováním bytu pro nájemce | nesplněno |
| Převedení pozemků pod bytovými domy do vlastnictví majitelů domů | převážně nesplněno |
Většina zejména mladých lidí si tak může nadále o bydlení, které by odpovídalo jejich rodinným rozpočtům, nechat jen zdát. Průměrná hodnota dokončeného bytu se zvedla od roku 1990 více než šestkrát - v bytových domech ze 171 450 na 1 083 000 korun, v rodinných domcích ze 340 tisíc na více než dva miliony.
Čisté peněžní příjmy domácností však vzrostly ve stejném období pouze trojnásobně. "Nové a velmi drahé byty se sice pořád stavějí, nicméně zájem o ně je už dlouho malý," potvrzuje předseda Asociace realitních kanceláří Ivan Žikeš. Mladé domácnosti totiž vysoké částky za byt, které se pohybují okolo milionu korun, nejsou schopny zaplatit - a to ani pomocí hypotéky. Během tří let si ji vzalo pouhých šestnáct tisíc lidí, a ochromený trh s byty se jim tedy rozhodně rozhýbat nepodařilo.
Stát nedokáže splnit své na papíře formulované představy o trhu s bydlením. Z dlouhodobé koncepce bytové politiky - nejprve z pera bývalého ministerstva hospodářství a poté úřadu pro místní rozvoj - se podle odborníků většina věcí ani po osmi letech nepodařila splnit. "Z patnácti bodů vládního usnesení byly dosud splněny, a to jen částečně, asi tři," tvrdí místopředseda Občanského sdružení majitelů bytů Libor Dellin.
Současný ministr Jaromír Císař přišel se svou vlastní představou až více než po roce, přičemž spousta bodů tohoto programu má zatím jen velmi nejasné obrysy.
KABINET ZABRZDIL CENOVOU DEREGULACI
Ani po mnoha letech se nepodařilo narovnat pokřivené ceny nájmů v obecních bytech, což je snad nejkritizovanější věcí celé bytové koncepce. V uplynulém roce Zemanův kabinet dokonce zabrzdil poměrně razantní deregulace, jež činže v nájemních bytech zvedly od roku 1990 v průměru o 700 procent na 1082 korun měsíčně. Loňské mírné zdražení nájmů o 9,3 procenta však letos vláda ještě zřejmě předčí - chce činže narovnat jen o pouhých osm procent.
| Zájem o hypotéky vázne, i když výrazně zlevnily Hypotéky jsou sice nyní nejlevnější za celé tříleté období od uvedení na trhu, ale zájem o ně je podle odborníků stále neočekávaně malý. Za celý rok 1999 se počet majitelů hypoték rozrostl jen o šest tisíc lidí, když v roce předchozím si tuto formu finanční služby vybralo pět tisíc klientů. Ještě horší situace byla loni v pololetí, kdy si v meziročním srovnání hypotéku vzalo o tři procenta lidí méně. "Je pravdou, že jsem loni očekával vzhledem k nízkým úrokům mnohem vyšší růst počtu hypotečních úvěrů, ale zřejmě zde působí vzrůstající nezaměstnanost a konkurence stavebních spořitelen," říká mluvčí Českomoravské hypoteční banky František Pavelka. Problémem hypotečního úvěrování je, že nelze využít pro financování přestaveb starších domů. Maximálně čtyřprocentní státní podpora se totiž přiznává jen pro novou výstavbu. V současné hospodářské situaci země a při nízkých výdělcích a vysoké nezaměstnanosti se přitom snižuje zájem o nové byty. Počet rekonstrukcí starších staveb naopak vzrůstá. "Lidé dávají při pořizování střechy nad hlavou stále častěji přednost rekonstrukcím starších bytů či půdním nástavbám a vestavbám," říká Jan Sadil z úvěrového oddělení Komerční banky. "Lidé se hlavně zajímají o nákup starších nemovitostí. Jsou to určitě více než dvě třetiny poptávky," potvrzuje ředitel pražské realitní kanceláře RAK CZ Jaroslav Novotný. Na tento trend se současná vláda chystá reagovat. Už letos by se měly zejména mladé rodiny, které se rozhodly koupit starší byt či dům, dočkat významné úlevy. "Chceme finančně přispívat mladým lidem, kteří si vezmou hypotéku na starší byt. Ještě však nevíme, jak velká částka to bude," sdělil Jan Wagner z ministerstva pro místní rozvoj. |
Stanovit odpovídající tržní cenu bytu je přitom podle odborníků základním předpokladem k rozhýbání tohoto trhu - lidé by pak byli motivováni stěhovat se tam, kde nájemné odpovídá jejich finančním možnostem.
"Regulované nájemné bezdůvodně a bezzásluhově preferuje nájemce obecních bytů. Právní předpisy zůstaly vesměs socialistické, protože mají výrazně protivlastnický charakter," říká Dellin. Současně připojuje jeden zcela běžný příklad ze života: "Vlastník, který potřebuje a má nesporné právo ve svém bytě bydlet, musí nájemci zajistit, tedy zaplatit, rovnocenný byt." V posledních šesti letech nebyla ani v předchozích vládách příliš velká vůle k potřebné a výrazné liberalizaci nájemného.
"Deregulace byla pomalá a nezohledňovala jednotlivé lokality.
Její nedůsledností se nadále prohlubují skryté dluhy zdevastovaného bytového fondu, které se odhadují na více než 300 miliard korun," uvedl expert na bydlení z institutu CERGE Mário Strapec.
NĚKOLIK BYTŮ NAVÍC
V roce 1991 bylo podle posledního sčítání lidu v České republice 3 706 000 bytů. Výběrové šetření v uplynulém roce přitom zjistilo, že jejich počet vzrostl pouze o 25 tisíc. Na tisíc obyvatel tedy připadalo před osmi lety 360 trvale obydlených bytů, letos jen 365. "Po roce 1990 došlo k výraznému útlumu bytové výstavby.
Zlom nastal před pěti lety - odkdy počet dokončených bytů trvale roste," říká Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj. Ale ve srovnání s rokem 1990 jich loni stále byla jen polovina, a to 22 tisíc.
Bytová výstavba v tuzemsku za průměrem Evropské unie značně pokulhává: například v roce 1995 bylo ve vyspělých evropských zemích průměrně dokončeno 5,3 bytu na tisíc obyvatel, v tuzemsku to bylo jen 1,23 bytu.
MLADÍ LIDÉ STÁLE NA BYT NEDOSÁHNOU
Především mladé rodiny si nemohou pořídit vlastní střechu nad hlavou, a to kvůli nedostatku cenově dostupných nových bytů.
Průměrná cena dokončeného bytu se zvedla od roku 1990 více než šestinásobně - v případě bytových domů ze 171 tisíc korun na 1 milion 83 tisíc, u rodinných domků ze 340 tisíc korun na více než dva miliony. Čisté peněžní příjmy domácností však vzrostly ve stejném období pouze trojnásobně.
Předseda Asociace realitních kanceláří Ivan Žikeš k tomu říká: "Důsledkem tohoto stavu je nejen nízký počet nově stavěných bytů, které si mohou dovolit pouze lidé z vyšších příjmových vrstev, ale i poměrně značné množství nevyužitých nových bytů a domků především v Praze a jejím okolí. Za to může špatný marketing mnoha investorů a developerů, kteří přecenili příjmovou úroveň rodin, jež potřebují byt. Ti bohatší už totiž dávno bydlí." Právník Luboš Chalupa, který se specializuje na bytové otázky, vidí ještě další problém: "Neinformovaní lidé byli vystaveni podvodným jednáním některých podnikatelů a naletěli lákavým slibům o levném bydlení. Známým příkladem je zkrachovalá firma H-Systém.
POMŮŽE Z NEUTĚŠENÉ SITUACE TATO VLÁDA?
Odborníci se shodují, že stát musí zlepšit podmínky pro bytová družstva či obce tak, aby mohly rozjet výstavbu levnějších bytů - například formou garantovaných výhodných a částečně nenávratných úvěrů. Několik málo pozitivních kroků už sociálnědemokratický kabinet přece jen učinil: například obce a bytová družstva budou mít od příštího roku zákonné právo na maximálně čtyřprocentní státní podporu k hypotékám.
"Bude to znamenat významnou pomoc investiční výstavbě nájemních bytů v obcích a současně to pomůže odstranit dosavadní nevýhodné postavení bytových družstev," řekl Jan Wagner, šéf bytové sekce ministerstva pro místní rozvoj. Bytová družstva totiž budou moci v mnohem širším měřítku začít s výstavbou nových bytů - zejména nástaveb a vestaveb.
Předseda Svazu měst a obcí František Dohnal tuto aktivitu vlády vítá: "Obce vyřeší letitý problém s financováním výstavby nájemních bytů určených pro méně movité občany." Dalším posunem má být parlamentem projednávaný návrh zákona o neziskových bytových společnostech, které by měly podle vládních představ obecním i rodinným rozpočtům také významně ulehčit. Financování činnosti těchto firem budou zabezpečovat především jejich členové, ale pokud podnik splní stanovené podmínky, obdrží podporu od státu.
"Nové byty budou pronajímány za věcně usměrňované činže.
Ty budou nižší než smluvní, protože v nich nebude zakalkulován zisk investora," uvedl Wagner.
Podle předběžných propočtů některých odborníků přesto musí průměrná rodina počítat s tím, že její náklady na bydlení měsíčně dosáhnou téměř pěti tisíc korun.
Tajemník teplického úřadu Marek Fujdiak se domnívá, že vláda do neziskových společností vkládá příliš mnoho nadějí: "Tyto firmy rozhodně špatnou situaci s levnými byty nevyřeší. Kde obec vezme záruku, že společnost byty skutečně postaví a nezmizí s přidělenými penězi, které dostane jako dotaci, někde za hranicemi?"
