Součsní vlastníci Koh-i-nooru se chystají odvolat k Ústavnímu soudu, popřípadě i do Štrasburku. Ilustrační foto.

Součsní vlastníci Koh-i-nooru se chystají odvolat k Ústavnímu soudu, popřípadě i do Štrasburku. Ilustrační foto. | foto: KIN

Vlastníci Koh-i-nooru prohráli s restituenty spor o pozemek

  • 9
Majitelé pražské firmy Koh-i-noor přijdou o část pozemků, které podniku patří. Budou je muset vrátit restituentům. Nejvyšší soud potvrdil v polovině srpna dva roky starý rozsudek, podle něhož mají současní akcionáři vršovické společnosti, jež dělá knoflíky a patentky, vydat část svého majetku restituentům.

Potomci zakladatele firmy Zikmunda Waldese, které zastupuje předsedkyně ODA Jiřina Nováková, nedostali za znárodněnou továrnu totiž nikdy od státu náhradu.

Rozhodnutí nejvyššího soudu ovšem zřejmě přivodí škodu a komplikace majitelům továrny, kteří ji v roce 1994 od státu koupili. Podle jejich vyjádření s tím, že jsou restituce vyřešeny, popřípadě za nároky na ně stát ručí. Proto teď berou přístup soudu jako křivdu.

"Rozhodnutím nám byla zcizena polovina nemovitého majetku a část majetku movitého. Proto budeme i nadále činit veškeré právní kroky vedoucí k ochraně majetku firmy a jejích akcionářů," napsal v pátek v prohlášení Marek Šoltés, šéf představenstva firmy.

Podle advokáta Tomáše Těmína se Koh-i-noor může obrátit na Ústavní soud s tím, že jeho majitelům bylo upřeno právo na ochranu existujícího vlastnictví. Teprve potom se akcionáři mohou obrátit na evropský soud ve Štrasburku.

"Tam mohou žalovat ČR o náhradu škody, která jim rozhodnutím českých soudů vznikla," dodává Těmín.

Ani jeden krok však nemá odkladný účinek a majitelé továrny a restituenti se budou muset dohodnout, jak vzniklou situaci řešit.

"Představu mám, ale chci ji nejprve přednést akcionářům. Zatím jsme nejednali," uvedla v pátek pro MF DNES Nováková.

Soud prolomil Benešovy dekrety, říkají vlastníci Koh-i-nooru

Koh-i-noor ve svém prohlášení ujistil obchodní partnery a zaměstnance, že navzdory situaci bude i nadále v plném rozsahu zachována jeho výroba. Šéfové firmy se často odvolávají na to, že soudy svým rozsudkem prolomily Benešovy dekrety, protože továrna byla znárodněna v roce 1945, a ne až po komunistickém převratu v roce 1948. Restituce by se proto na ni neměla vztahovat.

Kauza Koh-i-noor je ovšem složitější, protože továrnu poprvé zabavila během druhé světové války Velkoněmecká říše. Československo pak neznárodňovalo podnik přímo majitelům, ale právě Německu. Proto se podle právních zástupců Waldesů na něj Benešovy dekrety nevztahují.

Těmín vidí problém ještě jinde. Nárok restituovat privatizovaný majetek, jenž byl znárodněn před rokem 1948, mají totiž jen osoby, které nemají v Česku trvalý pobyt. To je podle něj diskriminace. A to je i případ Koh-i-nooru, protože firmu poprvé žalovala matka Jiřiny Novákové, jež v Česku trvalý pobyt neměla.

Kauza Koh-i-noor

Spor o polovinu pozemků pod vršovickou továrnou a drahé obrazy, mimo jiné od Františka Kupky, trvá od roku 1994. Až do roku 2005 dávaly soudy za pravdu akcionářům Koh-i-nooru, kteří firmu privatizovali a od té doby do ní investují a provozují ji. Pak ale kartami zamíchalo dovolání restituentů u Nejvyššího soudu, jenž jejich nároky uznal jako oprávněné, a soudy začaly rozhodovat v jejich prospěch.

Teď se budou muset obě strany dohodnout, jak bude rozhodnutí soudu provedeno v praxi. Dá se čekat, že akcionáři firmy budou žalovat Česko o náhradu škody.