"Balená voda nemusí být v řadě případů o nic bezpečnější a zdravější než vodovodní, jen se prodává pětsetkrát až tisícinásobně dráž," píše se ve studii, na níž se kromě WWF podílela i ženevská univerzita. Z tohoto srovnání vychází Česká republika poměrně příznivě - zatímco za litr vody z kohoutku se třeba v Praze zaplatí 3,5 haléře, litr vody v láhvi vyjde v obchodě zhruba na sedm korun, tedy asi dvousetnásobek.
V celosvětovém měřítku dosahuje trh s balenou pitnou vodou ročního objemu 89 miliard litrů v hodnotě 22 miliard dolarů. Hlavními konzumenty jsou přitom západoevropané, kteří se s 85 litry na osobu a rok přičiní o vypití téměř poloviny tohoto množství. Na severní Ameriku, druhý region v pořadí, připadá pětina spotřeby, následuje Tichomoří s jedenácti a východní Evropa s osmi procenty.
Většina vypité balené vody tak připadá na země s poměrně kvalitními rozvodnými sítěmi. "Ve skutečnosti existuje v Evropě a Spojených státech více regulačních standardů pro vodovody než pro firmy prodávající balenou vodu," uvádí WWF.
| Ve studánkách je příliš mnoho mikrobů Pít nepřevařenou vodu z přírodních studánek na Karvinsku se nemusí vyplatit. Tamní hygienici totiž při kontrole zjistili, že předepsaným normám vyhovuje pouze pět ze čtrnácti kontrolovaných studánek. "U ostatních studánek bylo zjištěno mikrobiální znečištění, a to ve většině případů velmi vysoké. Svou negativní roli sehrálo zřejmě i předchozí deštivé počasí," řekla okresní hygienička Helena Šebáková. Myslí si, že kvalita vody se může změnit velmi náhle, především po období vydatných dešťů nebo při déletrvajícím teplém počasí. |
Společnosti podnikající v oboru balené vody však považují kritiku WWF za zavádějící. "Rozdíl mezi balenou vodou a tou z kohoutku je ten, že voda v láhvi má neměnnou kvalitu," řekl agentuře AP mluvčí asociace sdružující producenty balené vody Stephen Kay. Odmítl také nařčení z toho, že by výroba nebyla dostatečně kontrolovaná. "Normy pro vodu v láhvích jsou v USA minimálně stejně tvrdé jako pro vodovody a celé odvětví pracuje na vytvoření mezinárodních standardů," dodal Kay.
Ačkoli WWF považuje balenou vodu za bezpečnou alternativu pro oblasti, kde mohou být veřejné zdroje kontaminované, považuje za vhodnější variantu převařování či filtrování. Mimo jiné i proto, že na balení padne každým rokem 1,5 milionu tun umělých hmot.
