Štětín byl spolu s Hamburkem přístavem, v němž si v roce 1920 Československo vymohlo svoje vlastní, na sto let pronajaté území a plavba československých lodí po Odře až k moři nepodléhala kontrole německých úřadů. I dnes, přestože je Štětín polský a "český" přístav byl v padesátých letech vyměněn za pár kilometrů území v Krkonoších a jinde v pohraničí, je české zboží po polském největší obživou štětínského přístavu. Jenže se překládá místo na lodě na kamiony.
Stačilo by přitom málo: splavnit asi šedesát kilometrů Odry z polského přístavu Kozlí, kde končí splavná část tohoto polského veletoku, do Ostravy. Českému prezidentovi Miloši Zemanovi se podařilo k souhlasu s tímto projektem při své návštěvě na konci minulého týdne přesvědčit svého polského protějška Bronislawa Komorowského. "Chci, aby se Štětín stal vedle Hamburku jedním z českých přístavů," prohlásil v projevu před českými a polskými podnikateli Zeman.
Ostrava napojení k moři využije
O projektu jednal ve Varšavě v rámci české podnikatelské delegace i Jiří Skalický, šéf Ředitelství vodních cest ČR a místopředseda Asociace Dunaj-Odra-Labe. "S polskou stranou jsme diskutovali o potřebě výrazně zefektivnit vzájemnou spolupráci při přípravě oderské vodní cesty a vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, které jsou významné pro rozvoj regionů Polské a České republiky. Zejména Ostravsko a přilehlý polský region u našich hranic získají výstavbou koridoru ekologicky příznivou dopravní cestu a mohutný impuls k ekonomickému růstu," uvedl Skalický pro server Naše voda.
"Polákům se tento záměr líbí," uvedl pro MF DNES jeden z účastníků varšavských jednání. Právě firmy z Ostravska, které jen obtížně dostávají své rozměrné hutní výrobky ke svým zákazníkům po silnici, mají z české strany na realizaci propojení největší zájem. Trasa kanálu a regulované Odry je přitom už tři roky vytyčena a splavnění Odry až k české hranici má ve svých rozvojových plánech do roku 2020 i polské ministerstvo dopravy.
Větší šance na evropské peníze
"Fakt, že by se jednalo o mezinárodní projekt, na kterém by se společně podílelo Polsko a Česko, by mohl výrazně zvýšit šance na získání peněz z evropských fondů," uvedl k tomu pro iDNES.cz varšavský diplomat, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Sami Poláci sice v současnosti Odru od Kozlí směrem k české hranici nesplavňují, ale například nová přehrada v tomto úseku má vytvořen prostor pro vybudování plavebního kanálu. Na samotné Odře přitom v posledních letech probíhají poměrně rozsáhlé práce na úpravě koryta pro bezpečnou a stabilní nákladní lodní dopravu.
