Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodní elektrárny jsou na suchu. Nepomohl ani podzimní déšť

  7:19aktualizováno  7:19
Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz vodních elektráren. Během letošního horkého léta vyrobily o čtvrtinu méně elektrické energie než vloni. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Jejich majitelé nezřídka brali vodu z řeky na provoz nelegálně.

Obnažené břehy Orlické přehrady odhalují svá tajemství. (září 2015) | foto: Martin Beneš, MF DNES

Voda teče, roztáčí turbíny, elektřina proudí do rozvodné sítě a konta se plní penězi. Tak tato rovnice letos rozhodně neplatí. Dlouhotrvající sucha znamenají pro hydrobarony krušné časy. A situace se nijak nelepší ani s příchodem podzimních měsíců.

„Ve výrobě elektřiny v hydroelektrárnách jsme hluboko pod čísly, na která jsme byli zvyklí,“ prohlašuje mluvčí energetické společnosti ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. Polostátní gigant se na celkovém instalovaném výkonu vodních zdrojů v Česku podílí třemi čtvrtinami, jsou pro něj nicméně okrajovou záležitostí.

Orlík na suchu

Celkově vyrobily vodní elektrárny od června do srpna téměř o čtvrtinu méně elektrické energie než před rokem. Přitom už během loňska se produkce pohybovala pod dlouhodobým průměrem.

ČEZ přitom patří k těm šťastnějším. Vedle pětadvaceti malých elektráren provozuje velké výrobny na vltavské kaskádě, která musí zajišťovat minimální průtok hlavním městem. A to znamená alespoň nějakou vodu pro zdroje na přehradách.

„V období sucha vyrábíme a zároveň klesají hladiny nádrží. Výroba velkých vodních elektráren byla letos v červenci zhruba o 30 procent nižší v porovnání s dlouhodobým průměrem. A srovnatelná s rokem 2014,“ vysvětluje Schreier.

Elektrárny na malých tocích jsou na tom mnohem hůř, úbytek vody se projeví okamžitě. Někteří soukromí majitelé už museli své zdroje kvůli nedostatku vody odstavit, převážná většina jede zhruba na poloviční výkon oproti normálu. Takovou situaci za poslední čtvrtstoletí nepamatují.

Sucho odhalilo, co skrývá dno Orlické přehrady:

Krize hydroelektráren je v celé střední Evropě

„Nejhorší to je v podhůří. Čím výš je elektrárna proti proudu, tím hůř, hlavně ty novější elektrárny nyní bojují o přežití a jejich majitelé je musí dotovat,“ říká člen Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Miroslav Tůma. Nejvíc postižené jsou východní Čechy a severní Morava. Zoufalí hydrobaroni se proto v létě uchylovali k nekalým praktikám – „kradli“ vodu pro sebe a koryto řeky zůstávalo suché. Více než čtvrtina elektráren, které kontrolovala Česká inspekce životního prostředí, nedodržela pravidla pro minimální průtok.

Nepřízeň zasáhla výrobce v celé střední Evropě. Například rakouská společnost Verbund, jež 90 procent elektřiny vyrobí v hydroelektrárnách v Rakousku a Bavorsku, dodala v období od ledna do září do sítě o šest procent méně, než je obvyklé.

Naděje, že se situace rychle vrátí do normálu, je navíc hodně malá. „Minimálně v případě akumulačních elektráren na velkých vodních dílech půjde o dlouhodobější záležitost,“ dodává Schreier.

Zcela jiná situace je u přečerpávacích vodních elektráren. Trojice těchto zdrojů, které vlastní ČEZ, vyrobila do srpna meziročně o 25 procent víc. S rozvojem výroby z obnovitelných zdrojů totiž ve stále větší míře slouží jako velké „akumulátory“. Protože je možné je „nahodit“ během několika minut, fungují jako záloha pro výpadky dodávek elektřiny, když nesvítí slunce nebo nefouká vítr.

Podívejte se, jak funguje vodní elektrárna:





Témata: povodně




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.