Vsadili na Koženého, dnes jim nestačí penze

Manželé Novotní byli v polovině devadesátých let milionáři, teď jsou v důchodu a oba musí pracovat, aby pokryli dluhy a zbylo jim alespoň na živobytí. Všechno totiž vsadili na jednu kartu. Více než milion korun svěřili harvardským fondům Viktora Koženého. Dva tisíce akcií, které za ně dostali, dnes mohou proměnit sotva ve sto tisíc korun.

"Důvěřovali jsme kuponové privatizaci i fondům Viktora Koženého," říká Marie Novotná. "Netušili jsme ale, že mohou existovat tak špatné zákony, které umožní podvádět," dodává. Jejich příběh začal v první privatizační vlně. Marie Novotná se nechala najmout jako agentka společnosti Viktora Koženého a tři týdny pro něj sháněla kuponové knížky.

"Podařilo se mi přesvědčit dvě stě lidí. Nebylo to tak složité, Kožený tehdy sliboval za kuponovou knížku desetinásobek, tedy deset tisíc korun," vypráví Novotná. Manželé pak sami začali od lidí kupovat akcie, další dostali do rodičů a také začali obchodovat na RM-Systému. "Sledovali jsme v té době noviny, kde vycházely rady pro drobné investory.

Nakupovat a prodávat na RM-Systému díky tomu nebylo příliš složité," vysvětluje Novotná, jak se naučili coby laici pohybovat na kapitálovém trhu. V té době se neměli důvod domnívat, že dělají chybu. "Po tři roky za sebou jsme dostávali desetitisícové dividendy, tedy daleko víc než v bance. Pravda, ten čtvrtý přišlo místo peněz tričko a kniha," vzpomíná Novotná.

Vydělávali i díky spekulacím s cennými papíry. "Podařilo se nám například akcie koupit za čtyři sta padesát korun a prodat za sedm set," uvádí Novotná. Aby mohli nakoupit ještě více akcií, prodali i chatu. Fondy Viktora Koženého doporučili také několika známým. "Dnes se jim skoro stydím podívat do očí," konstatuje Marie Novotná. Pak přišla rána. Investiční společnost i s fondy se přeměnila na holding, který už nemohli akcionáři ani státní orgány prakticky kontrolovat.

V roce 1997 bylo rozhodnuto, že půjde společnost do likvidace a akcionáři se podělí o její majetek. Ten byl nabídnut ve veřejné soutěži a koupil ho Viktor Kožený. Nezaplatil za něj však devatenáct miliard korun, což byla tehdy účetní hodnota holdingu, ale jen deset miliard. A co víc, dluh nevyrovnal penězi, nýbrž dvěma směnkami, které dosud neproplatil. Už tři roky tak čekají Novotní stejně jako čtvrt milionu tuzemských akcionářů na šest set korun za jednu akcii. Viktor Kožený však říká, že nemá peníze.

Máme podat trestní oznámení, připojit se k nějaké žalobě nebo se jezdit hádat na valné hromady? ptají se nyní Novotní. Zatím vyčkávají. Marie Novotná začala znovu pracovat. Její manžel zaměstnání hledá. "Koupili jsme si na dluh nemovitost, doufali jsme, že ji uhradíme právě penězi z Harvardu," říká žena. Teď musí splácet osm tisíc korun měsíčně, ale ze dvou důchodů je to, jak říká, nemožné.

Jméno manželů bylo na jejich přání změněno