Zdraží banány a cukr, naopak levnější bude vepřové maso a dovážené víno.
Vstup do Evropy s sebou přinese kvůli vyšším daním hlavně dražší cigarety, alkohol a některé služby, například v restauracích.
"K žádnému dramatickému vyrovnání cen v Česku na hladinu Evropské unie však nedojde," říká členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová.
Právě očekávaný drastický růst cen bývá v průzkumech veřejného mínění hlavním důvodem, proč Češi nechtějí do západoevropského klubu. Domácí ceny dnes dosahují zhruba 40 procent průměru unie a lidé se bojí jejich růstu.
Ceny se kvůli unii zvýší mírně
Samotný vstup do Evropské unie pravděpodobně drastické zvýšení domácích cen nevyvolá, ale zdražení může přinést změna daní. Tu totiž k růstu cen mohou využít někteří obchodníci
Vyplývá to z analýzy České národní banky. V ní zkoumala, jak pohne vstup do Evropské unie cenami v domácích obchodech.
ČNB doufá, že je bude držet na uzdě ostrá konkurence mezi obchodníky. "Jakékoli změny daní jsou vždy podnětem pro prodejce, aby zvýšili ceny, ale lidé by měli vědět, že to není přímo kvůli vstupu do Evropské unie," říká Michaela Erbenová z vedení České národní banky.
Hlavním impulsem pro zvýšení cen nebude samotný zhruba 60procentní rozdíl mezi cenami v Česku a unii, ale plánovaná zvýšení daní některých cel a přechod na pravidla společné zemědělské politiky.
Podobné zkušenosti měly i Španělsko či Portugalsko, které vstupovaly do západoevropského uskupení v 80. letech. Tamní zboží a služby nijak výrazně nezdražily a velké rozdíly v cenách přetrvávají dodnes.
Na vstup do Evropské unie tak v Česku v prvé řadě doplatí kuřáci a pijáci pálenky, jejichž oblíbené výrobky zdraží slíbené zvýšení daní. ČNB odhaduje, že pokud by k němu došlo najednou, zvýšilo by to inflaci o 2,5 procenta.
Zvyšování daní však bude spíše postupné - během roku a půl, který ještě zbývá do vstupu. První zdražení je plánováno už na letošní duben.
Další změny přinesou evropská pravidla v zemědělské politice, jejichž přijetí povede k dalšímu sblížení cen výrobců v Česku a unii.
"Vyšší může být cena mléka, cukru a naopak nižší u prasat či drůbeže," říká Tomáš Doucha z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Výrobní ceny však ovlivní konečné ceny v obchodech jen částečně. A případný velký nárůst bude držet na uzdě ostrá konkurence mezi prodejci. "Ceny dnes neurčují výrobci, ale velké řetězce hypermarketů," říká Erbenová.
Pohyb některých cen však přinesou rozdílná cla. Odpadnou sice zcela cla na zboží z unie, takže milovníci vinné révy se mohou těšit na levnější víno z Francie, ale naopak bude muset Česko zvednout cla na dovozy z některých nečlenských zemí.
"Zřejmě tak zdraží třeba banány," říká Doucha.
Centrální banka očekává, že celkově se zdražení a zlevnění jednotlivých potravin vyrovnají. Někde budou pod tlakem protisměrných pohybů i ceny jednotlivých výrobků.
Například cenu francouzských či holandských sýrů budou tlačit nahoru zrušené dotace, které dnes evropští výrobci využívají, dolů naopak odbouraná cla.
"Problém je, že já ani nikdo jiný si nekupuji celý spotřební koš zboží, kde se pohyby cen vyruší, ale jen rohlík, mléko, mouku. Takže když něco jiného zlevní, mne se to nedotkne," připouští Erbenová.
Proto si lidé všímají hlavně toho, když něco zdraží. Podle toho čekají i vyšší inflaci, kterou chtějí zohlednit ve větším růstu mezd.
"A to je největší riziko, nikoli samotný dopad vstupu do unie na ceny," říká Erbenová z ČNB, která musí stabilní ceny hlídat.
