"Některá vína se dovážejí ze zámoří v nerezových tancích a v Evropě se pak stáčejí. Nedovážejí se tedy přímo lahvovaná, což se odráží ve velmi příznivých cenách," vysvětluje Lucia Cavina z Aholdu, který v Česku provozuje obchody Albert a Hypernova.
Jde hlavně o chilská vína v cenách okolo osmdesáti korun. "Jsou to však vína dovezená v cisternách. Nejde o kvalitní produkci, skutečnou kvalitu k nám nebudou posílat vinaři v cisternách," připomíná šéf Bohemia Sektu Josef Vozdecký.
Čeští vinaři jsou zatím opatrní, s poklesem cen a novými nabídkami vyčkávají. Obchodníci také počítají s tím, že od dubna přestanou brát nové výrobky.
Všichni jsou si vědomi zkušenosti ze sousedního Rakouska, kde po vstupu do unie klesla spotřeba vín z domácí produkce z osmdesáti na zhruba padesát procent. Teprve v posledních letech zájem Rakušanů o domácí vína znovu stoupá.
Vtuzemsku lidé podle odhadů odborníků zůstanou moravským vínům věrnější. Z nynějších zhruba devadesáti procent by zájem o ně mohl klesnout v nejhorším případě na šedesát procent. "Morava je v lidech zakořeněná, ale jen na to také spoléhat nelze," míní Sobota.
Nejohroženější jsou malí vinaři, kteří ve většině případů dosud prodávají sami a nejsou schopni se dohodnout ani na společné propagaci. Právě rakouská zkušenost mluví o tom, že po vstupu země do unie během pár let zmizela z mapy polovina menších vinařů.
"I u kvalitních odrůdových a přívlastkových vín bude konkurence velká, ale tuzemské značky jsou plně konkurenceschopné," předpokládá Vozdecký.
Dovozci ceny sníží o dvacet procent. Kvalitnější vína bude i nadále nutné hledat spíše ve specializovaných prodejnách. "V obchodních sítích v unii jsou nejvíce vína do pěti eur. U nás to nebude jiné," říká Linda Krameriusová z Vins de France, dovozce francouzských a bulharských vín.
