Komise ale sleduje pouze ceny, za které zemědělci prodávají svou produkci, nikoli ceny potravin v obchodech, které zahrnují vedle hodnoty původní suroviny také zpracování, zabalení, dopravu a marketing.
"Větší část ceny představují právě tyto faktory, které nelze postihnout z našich statistik. Lze však předpokládat, že při lacinější pracovní síle by i tato 'přidaná hodnota' měla být v České republice nižší než v Evropské unie, protože právě práce stojí nejvíc," dodal zdroj.
Z porovnání vývoje výkupních cen v tuzemsku a unii vyplývá, že čeští zemědělci prodávají zatím laciněji než evropští, i když nůžky se od poloviny devadesátých let výrazně sevřely. Startovní čára přitom byla na zhruba 50 procentech průměrných unijních cen.
Podle Eurostatu se ceny obilí pohybovaly v roce 2000 od minus pěti procent pod průměrnou úrovní EU (kukuřice) až po minus 38 procent (ječmen).
U živočišných výrobků byl tento rozdíl podstatnější - od minus patnácti pro vepřové maso až po minus 48 procent pro drůbež, i když u obou komodit zaznamenal Eurostat v letech 1998 až 2000 obrovské výkyvy.
Cena mléka stoupala postupně z minus 50 procent v roce 1991 na minus 28 procent o devět let později. Komise upozorňuje, že tato čísla je třeba brát s jistou rezervou, protože referenční průměr EU je sestaven z cen nejkvalitnější produkce.
Kdyby se poměřovalo skutečně srovnatelné zboží, byly by nůžky sevřenější. Jako příklad bývá uváděna údajná podstatně nižší kvalita českého hovězího a vepřového masa ve srovnání s EU.
I když tedy po vstupu bude působit na jednotném a stabilizovaném vnitřním trhu EU tlak k jistému sladění cen, zůstanou podle odborníků EK odlišnosti, a někdy výrazné, způsobené především nižší kupní silou českého obyvatelstva a tudíž jinými podmínkami konkurence.
Rozdíly, někdy značné, přetrvávají ostatně i mezi členskými státy EU. Například 100 kg živé váhy vepřového stojí v Rakousku podle německého analytického ústavu ZMP letos v létě 116 eur a v Německu 110 eur. Česká cena - 109 eur - se k nim už těsně blíží, slovenská (111 eur) je dokonce mírně převyšuje a maďarská (118 eur) už podstatně.
Je-li tedy vepřové v českém obchodě nadále o málo lacinější než v německém, je to proto, že je levnější zpracování, tedy pracovní síla.
EK v letošní jarní analýze spočítala, že aplikace cenové politiky EU povede v ČR ke zvýšení příjmů zemědělců o 60 procent do roku 2007 ve srovnání s rokem 1999. Tuto předpověď však nelze podle odborníků EU přímo převádět do vzrůstu cen potravin, který závisí na mnoha dalších faktorech.
Stejně tak je podle nich jasné, že zmíněné šedesátiprocentní zvýšení příjmů bude podstatně znehodnoceno růstem mezd, cen vstupů (pohonných hmot, hnojiv, osiv), půdy a podobně.
Domnívají se ovšem, že v kombinaci s 25 (a postupně více) procenty přímých podpor z rozpočtu EU a rostoucími dotacemi z titulu venkovského rozvoje by čeští zemědělci neměli ztratit na jednotném vnitřním trhu EU svou konkurenceschopnost.
