Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lotyšsko chce od příštího roku platit eurem

  11:50aktualizováno  11:50
Lotyšsko chce vstoupit do klubu zemí používajících jako národní měnu euro. Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je země schopna jednotnou evropskou měnu přijmout už v příštím roce. O rozhodnutí lotyšského kabinetu informovala agentura Reuters.
Lotyšská vlajka. Ilustrační snímek.

Lotyšská vlajka. Ilustrační snímek. | foto: Evropská komise.

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis již začátkem roku uvedl, že země podá žádost o posouzení připravenosti k zavedení eura během března. Vstup do eurozóny v roce 2014 je dlouhodobým cílem lotyšské vlády, a to navzdory současné dluhové krizi v některých členských zemích měnové unie.

Lotyšsko by se stalo 18. členem eurozóny. Z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko, které je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.

Pokud chce členská země EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických kritérií (takzvaná maastrichtská kritéria). Stanovené hodnoty se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb, stability měny vůči euru a inflace.

Kromě Velké Británie a Dánska, které si vyjednaly trvalou výjimku, by měli euro zavést všichni členové EU, včetně České republiky. Dokdy se tak má stát, ale nikde není stanoveno. Česko do eurozóny nespěchá a termín přijetí eura stanoven nemá.

Maastrichtská kritéria

1. Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace

2. Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. V něm musí země udržet kurz své měny kurzy v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu k euru.

3. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 procentní body průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.

4. Veřejný dluh – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %.

5. Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.