Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VW v Brazílii toleroval mučení odborářů a komunistů, naznačují důkazy

  9:20aktualizováno  9:20
Důkazy, že firma Volkswagen spolupracovala s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace a umožňovala jejich zatýkání a mučení na pracovišti, se množí. Vyplývá to ze zpráv některých německých médií. Není ovšem jasné, zda automobilka bude ochotna vyplatit odškodnění.

(Ilustrační foto;) | foto: Volkswagen

Žalobu na dceřinou firmu Volkswagen do Brasil kvůli údajné kolaboraci podaly oběti na podzim 2015. Koncern jim slíbil úplné prošetření událostí.

V dokumentu pozůstalých se uvádí, že firma zhotovovala černé listiny zaměstnanců a předávala informace o jejich údajné podvratné činnosti brazilským úřadům. Podle agentury DPA bylo jen v létě 1972 nejméně šest zaměstnanců VW na pracovišti zatčeno. Někteří údajně byli v továrně i mučeni. Postižení vyčítají automobilovému koncernu, že si tak chtěl zajistit klid na práci.

Odborářští komunisté vadili

Podle webových stránek německé televize ARD byli zatčení členy opoziční skupiny, která v továrně rozdávala letáky na podporu komunistické strany a organizovala odbory. Stejný pramen uvádí, že firma vytvořila ještě před začátkem diktatury zvláštní oddělení, z něhož se stala jakási podniková tajná policie.

Tato firemní ochranka, kterou od počátku vedli bývalí důstojníci brazilské armády, špehovala zaměstnance, dokumentovala jejich politické přesvědčení a zprávy o něm předávala místní politické policii. „Podniková ochranka se chovala, jako by byla prodlouženou rukou politické policie uvnitř Volkswagenu,“ řekl deníku Süddeutsche Zeitung jeden z vyšetřovatelů v Sao Paulu.

VW nebyl jediný

Brazilská vyšetřovací komise již dříve objevila známky toho, že desítky podniků, včetně Volkswagenu a dalších zahraničních automobilek, pomáhaly v 80. letech brazilské armádě identifikovat odborové aktivisty, kteří by mohli podněcovat zaměstnanecké nepokoje.

Automobilka Volkswagen v Brazílii působí od roku 1953 a zaměstnává zde na 20 000 lidí. V zemi vládla v letech 1964 až 1985 vojenská junta. Během této doby přišly stovky lidí o život a tisíce se staly obětí mučení.

Koncern podle DPA zvažuje kolektivní odškodnění a oficiální omluvu. V listopadu loňského roku pověřil také nezávislého historika Christophera Koppera z Univerzity v Bielefeldu, aby jeho brazilské aktivity prozkoumal. Rešerše mají být uzavřeny do konce letošního roku a společnost slibuje, že je zveřejní.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olovnaté sklo tlusté 25 centimetrů. Dokáže odstínit záření (14. května 2014).
Už to jádro musíme postavit, říkají Poláci. Řeší při tom peníze i horníky

Poláci se možná dočkají své první jaderné elektrárny. Hledají totiž náhradu za uhlí, z něhož se dnes v zemi vyrábějí čtyři pětiny elektřiny. Zároveň se ale...  celý článek

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Bill Gates (25. září 2013)
Gates zchudl téměř o pět miliard dolarů, věnoval je na charitu

Nejbohatší člověk světa daroval na charitu prostřednictvím akcií Microsoftu 4,6 miliardy dolarů (asi 102 miliard korun). Podíl Billa Gatese ve firmě se tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.