Na otázku, zda se architekti rozpočtu na letošní rok z ministerstva financí přepočítali ve svých odhadech, se po prvním měsíci roku odpovídá jen těžko. Faktem je, že čísla o výběru daní zatím nejsou příliš optimistická.
V lednu se na daních vybralo o 17 miliard méně než loni. Největší vliv na to mělo loňské zdražení tabáku a s tím související předzásobení. To má za následek letošní pokles výběru daně z tabákových výrobků o 12,3 miliardy korun.
Zajímavý je však zejména propad výběru DPH. Očekávalo se totiž, že příjem z nejdůležitější daně z hlediska objemu (s výjimkou pojistného na sociální zabezpečení) za celý rok klesne o 2,4 miliardy, jenomže pouze v lednu byl propad 3,6 miliardy.
Daň z přidané hodnoty má od ledna novou desetiprocentní sazbu na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu.
Výběr daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti rostl o 3,4 procenta, jenomže i zde rozpočet celoročně počítá s růstem o 5,4 procenta oproti loňsku. Na pojistném na sociální zabezpečení se v lednu vybralo 32,2 miliardy korun, což je o 3,5 procenta víc než loni. Růst by však měl dosahovat 4,6 procenta.
„Dělat závěry o výběru daní po pouhých třiceti dnech je poněkud předčasné. Nicméně Ministerstvo financí a Finanční správa si standardně zpracovávají analýzy výběru daní, výsledky za leden zatím ještě k dispozici nejsou,“ reagoval mluvčí Radek Ležatka na dotaz iDNES.cz, zda výsledky nejsou signálem k přehodnocení odhadů na letošní rok.
Vliv mohou mít nákupy po intervenci ČNB
Ekonomové upozorňují na to, že výsledky za první měsíc by se neměly přeceňovat. „V daních nebývá leden spolehlivým ukazatelem celoročního vývoje. Výběr DPH zaostal za předchozím lednem o 11,3 procenta, přesto se ale vybralo 12,4 procenta celoročního plánu, tedy víc, než proporcionálně odpovídá jednomu měsíci,“ zhodnotil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle Davida Marka z Deloitte jsou výrazné výkyvy ve výběru DPH z měsíce na měsíc obvyklé. „Určitý vliv mohlo mít i kolísání ekonomiky. Po intervenci ČNB v listopadu 2013 došlo ke krátkodobému výraznému zrychlení ekonomiky (investice a nákupy zboží dlouhodobé spotřeby v obavách ze zdražení po oslabení kurzu), což se následně projevilo i na výběru DPH v prvních měsících roku 2014,“ uvedl s tím, že letošní data se tedy srovnávají s poměrně vysokou srovnávací základnou z loňska.
„Co se týče poklesu inkasa DPFO, není příčinou pokles výběru daně z mezd, ale snížení výběru daně z kapitálových výnosů. Vzhledem k poklesu úrokových sazeb u vkladů v bankách je při nižším zhodnocení logický i pokles daně z toho placené,“ dodal Marek. „Odchylka proti loňsku může být způsobena jiným načasováním ročních bonusů a pohyblivých částí mezd,“ myslí si Sobíšek.
Celkové příjmy státu v lednu dosáhly 111 miliard korun, výdaje 82,4 miliardy a rozpočet tedy skončil s přebytkem 28,58 miliardy korun. Zatím stát utrácel méně než loni, letos přitom plánuje své výdaje naopak zvýšit. Pro letošek je naplánovaný rozpočtový deficit ve výši 100 miliard korun. Ministr financí Andrej Babiš nedávno řekl, že příští rok chce sestavit úspornější rozpočet.
