Češi o práci zájem nemají, pro textilku Svitap ale registrační systém ztěžuje nábor kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí; ilustrační foto

Češi o práci zájem nemají, pro textilku Svitap ale registrační systém ztěžuje nábor kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí; ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Pracovní víza pro cizince? Omezená dostupnost a korupce, zlobí se firmy

  • 78
Vydat se legálně za prací do Česka z Mongolska či Ukrajiny je dnes téměř nemožné. Brána Visapoint má dlouhodobé problémy, oficiálních termínů pro schůzku na tamních českých ambasádách je buď málo, nebo se na ně přihlašuje někdo jiný a prodává je dál. Podnikatelé viní z laxního přístupu ministerstvo zahraničí.

V mongolském hlavním městě Ulánbátaru sedí v tuto chvíli před monitorem počítače třináct lidí. Znovu a znovu si zkoušejí s pomocí registračního systému ministerstva zahraničí Visapoint zamluvit termín na tamní české ambasádě, aby mohli oficiálně zažádat o pracovní vízum v Česku. Jde o potenciální zaměstnance výrobce průmyslových textilií Svitap ze Svitav na Pardubicku. Od dubna se však skrze bránu Visapointu podařilo projít jen jedné ženě.

Pracovníci z Mongolska nejsou jediní. Kvůli registračnímu systému se do Svitav nemůže dostat ani jedenáctka Ukrajinců a podobné problémy hlásí další firmy.

„Doba mezi tím, než si firma vyhlédne pracovníka a než ho sem dostane, je půl roku až rok. Ne kvůli tomu, že by ho tak dlouho prověřovaly bezpečnostní služby, zda nepředstavuje nebezpečí, ale z banálního důvodu – nemůže podat dokumenty na zastupitelský úřad, konzulární oddělení,“ říká ředitel odboru legislativy hospodářské komory Ladislav Minčič.

S ekonomickým oživením přibylo Svitapu zakázek, kvůli nimž začal nabírat lidi. Na svitavském úřadě práce však neuspěl. Zatímco ještě před rokem připadalo na Svitavsku na jedno volné místo 7,9 uchazeče, dnes to je jen polovina.

Češi o volná místa nestáli

S úředním posvěcením, že o volná místa Češi nemají zájem, se Svitap začal poohlížet právě v Mongolsku, na Ukrajině nebo v Nepálu. A uspěl. Většina cizinců se však zasekla na Visapointu.

„V některých zemích se lze přihlásit snadno. V Mongolsku nebo na Ukrajině ale nejsou žádné termíny k dispozici. Důvody jsou dva. Buď je termínů málo, nebo někde sedí skupina lidí, která se nepřetržitě přihlašuje a termíny se jí daří ukořistit. Ty pak prodává dál,“ říká personální ředitel Svitapu Vladimír Malý.

Naráží tak na podezření, že se s termíny na českých ambasádách čile kšeftuje. V minulosti se objevila korupce za místa ve frontě například na zastupitelském úřadě ve Vietnamu, po zavedení on-line registrace se kriminální skupiny přesunuly na síť. Podle zpráv od zaměstnavatelů jeden termín pro podání žádosti stojí kolem 500 dolarů nebo 500 eur.

Problém přitom není nový. Visapoint, který stál dva miliony korun a jehož provoz každý rok přijde na dalších 650 tisíc, funguje už šest let. Hlasy, že registrovat termín je v některých zemích nemožné, se objevují od začátku. Na to, že systém zneužívají kriminální skupiny, upozorňovala Bezpečnostní informační služba. Problém však přetrval. A nyní spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností a nedostatkem pracovních sil roste zášť podnikatelů vůči ministerstvu zahraničí.

Ministr Lubomír Zaorálek podle dotčených firem potíže neřeší záměrně. Jde prý na ruku odborům, které vidí v zahraničních zaměstnancích konkurenci, i když se volná místa Čechy obsadit nedaří. Resort to odmítá s tím, že Visapoint nefungoval pořádně ani za minulých vlád.

Zápis jiné osoby za úplatu není trestný

Podle mluvčí Ireny Valentové se resort několikrát obracel na policii. „Výsledkem vždy byla informace, že k registraci v systému Visapoint je nutný ruční přepis takzvaného captcha kódu, což vylučuje robotickou registraci. Zápis jiné osoby za úplatu do systému Visapoint pak není porušením české legislativy a nejedná se o trestné jednání,“ uvedla Valentová. Z pohledu ministerstva problém nespočívá ve zneužívání systému, ale v nedostatečné obsazenosti zastupitelských úřadů.

Stejné problémy jako dnes v Mongolsku panovaly před lety v Kazachstánu. Po přesunu úřadu do Astany a navýšení personálu prý systém funguje tak, jak má. „V současné době ministerstvo neregistruje jedinou stížnost na obsazenost systému Visapoint na úřadě v Astaně,“ říká Valentová.

Problém s nepropustným Visapointem začal řešit i ministr financí Andrej Babiš, který je kamarádem majitele Svitapu a spoluzakladatele hnutí ANO Jana Heřmanského. Babiš teď tlačí na kolegu z vlády Zaorálka, aby se překážkami při zaměstnávaní cizinců začal zabývat. „Je to technický problém, kterému není lehké čelit,“ říká Zaorálek. Přislíbil však, že v budoucnu by se některé nedostatkové profese mohly registraci ve Visapointu vyhnout. Podle představ resortu by se ovšem mělo jednat jen o vysokoškoláky, což firmám, kterým aktuálně chybějí lidé i do výroby, nepomůže.

Visapoint, který stál dva miliony korun a jehož provoz každý rok přijde na dalších 650 tisíc, dělá potíže od počátku.