ČTĚTE TAKÉ:
Vydělám v Česku 16 tisíc, říká učitel
Její životní úroveň je rozhodně lepší než jejích kolegů vrstevníků v Čechách. Na vysoké noze si však žít nemůže. Náklady na život jsou totiž za hranicemi rovněž podstatně dražší.
Zhruba třetinu z platu, který dostává v soukromé základní škole v nedaleké vesnici Hartau, odevzdá Manja státu, další téměř třetina padne na bydlení v nájemním bytě. Z čistého platu, který se pohybuje okolo 1300 eur, však pokaždé něco ušetří.
"Nemůžu si stěžovat, i když práce pro státní školu by vynášela více. Ale tolik by mě nebavila. Jsem víceméně spokojená," říká Manja, která žije v Žitavě s přítelem.
Učitelé ve státních školách dostávají zvláště na východoněmeckou úroveň nadprůměrné mzdy: proti soukromým vydělávají až o polovinu více. A stejně jako v Česku, kde jsou platy učitelů předmětem vtipů, se platí "za zásluhy" – čím delší praxe, tím větší výdělek.
Východní Sasko patří k nejchudším částem Německa, platy tu jsou přesto podstatně vyšší než v Čechách. V německé části Euroregionu Nisa je průměrná mzda 2200 eur před zdaněním. Ale právě daně s výplatou notně zahýbají.
"Kolik platím? Ani přesně nevím. Moc," směje se slečna Göllnerová. Patří totiž do skupiny, kterou německá vláda zdaňuje nejvíce: je svobodná a bezdětná.
Na druhou stranu díky progresivnímu zdanění neplatí takové sumy jako lidé s vyššími příjmy. Kromě toho jí mizí z platu další peníze na sociální nebo zdravotní pojištění, příspěvek na obnovu bývalé NDR nebo pojištění na nezaměstnanost.
Zvláště na východě má takové pojištění jasný smysl: bez práce je tu čtvrtina obyvatel. Manja prý s hledáním práce problém neměla. "Byla jsem ve škole už na praxi během studia a nemusela jsem si nic hledat," líčí.
Spousta jejích vrstevníků v Žitavě má velké problémy práci najít a odchází ji hledat do "starých" spolkových zemí. I proto během patnácti let Žitavě ubyla třetina obyvatel.
Nová místa přitom prakticky nevznikají. Investoři se raději posunou o kus dál do sousedního Hrádku nad Nisou, kde je pracovní síla mnohem levnější.
Největší část příjmu mladé učitelky padne na nájem, o který se dělí s přítelem. Dohromady je to zhruba šest set eur. O vlastním bydlení zatím jen přemýšlí. Pozemky i domy ve východní části Německa jsou poměrně levné: stavební parcela se dá pořídit v Žitavě levněji než v nedalekém Liberci.
Za jídlo měsíčně utratí kolem čtyř set eur. I když to má jen pár kilometrů za levnějšími nákupy či službami v Čechách, jídlo kupuje v Německu.
"Každý měsíc nám něco zbude, to šetříme," říká slečna Göllnerová.
Zajímavé je, že její výdaje strmě rostou během zimy. "Musím jezdit do práce autem, jinak jezdím na kole," dodala.
Auto není v Německu levnou záležitostí: kromě povinného ručení se musí ročně platit speciální daň, která závisí na objemu motoru a stáří. Ročně může jít o stovky eur.
