Informovala o tom agentura Reuters.Trumpovu touhu, aby ostatní hráli jeho hru společně s ním, označil komentář na titulní straně státního listu za „zbožné přání“. Pondělní People‘s Daily (název mezinárodního vydání - pozn. red.) argumentuje, že Spojené státy eskalací obchodního sporu s Čínou proměnily světový obchod ve „hru s nulovým součtem“.
Agentura Reuters upozornila na to, že čínská státní média v souvislosti s obchodním sporem Spojené státy opakovaně kritizovala, až dosud se však zdržela přímé kritiky Donalda Trumpa. Teď se deník People‘s Daily na prezidenta USA zaměřil a tvrdí, že Trumpovy kroky ohrozily důvěryhodnost Spojených států. „Vládnout zemi není jako vést byznys,“ uvedl list.
Spojené státy v červenci zavedly dovozní cla na čínský import v hodnotě 34 miliard dolarů ročně, na což Čína reagovala protiopatřením ve stejném rozsahu. Washington by měl v dohledné době zavést další protekcionistická opatření, která by zasáhla čínské výrobky v hodnotě dalších 16 miliard. Čína slibuje okamžitou odvetu ve stejném rozsahu.
Trumpova administrativa kromě již zavedených opatření hrozí dalším proclením čínského dovozu, které by se v budoucnu mohlo týkat zboží v hodnotě až 200 miliard dolarů. Minulý týden Američané tento návrh přitvrdili a místo původně plánovaných 10 procent chtějí na čínské výrobky uvalit clo ve výši 25 procent.
Čínské ministerstvo obchodu na americký návrh v pátek reagovalo prohlášením, že je připraveno zavést nová cla na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu činí 60 miliard dolarů.
Trump hovořil o nutnosti snížit obchodní deficit jeho země s Čínou už během své předvolební kampaně. Spojené státy také Čínu obviňují z krádeží duševního vlastnictví amerických firem a neférových obchodních praktik.
Cla splatí státní dluh
V neděli oznámil americký prezident na svém Twitteru, že dovozní cla fungují „bezvadně“ a díky nim bude americká vláda schopna splatit „značné množství“ státního dluhu. Ten je nominálně nejvyšší na světě a jeho hodnota přesáhla hranici 21 bilionů dolarů (466 bilionů korun).
Analýza deníku The Washington Post však argumentuje, že spíše než daň pro cizince představují dovozní cla dodatečné náklady pro americké společnosti a spotřebitele. „Jestliže velký americký řetězec či výrobce musí zaplatit o deset či 25 procent víc za ocel z Kanady nebo za součástku z Číny, musí americká společnost, která pokud produkt dováží, zaplatit daň. Americké firmy tyto náklady buď uhradí, nebo je přesunou na spotřebitele,“ píše list.