Michal Žižlavský předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců

Michal Žižlavský předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců | foto: ČTK/PROTEXT, ČTK

Stát nechal některé konkurzní správce „jet načerno“, kritizuje Žižlavský

  • 9
Ministerstvo spravedlnosti v boji proti konkurzní mafii omezilo počet poboček, které může mít jeden insolvenční správce, na čtyři. Udělalo to ale dost nešikovně a čelí kvůli tomu ústavní stížnosti a podle funkcionáře Asociace insolvenčních správců Michala Žižlavského možná i žalobám na náhradu škody.

Řada velkých firem zabývajících se správou insolvencí si z osobních bankrotů udělala byznys tím, že si v každém okrese zřídily provozovnu. Díky většímu zastoupení jim pak okresní soudy přidělovaly více případů než menším správcům. Této praxi chce ministr spravedlnosti Robert Pelikán zamezit. Svou nejnovější vyhláškou ale vzbudil mezi konkurzními správci vlnu nevole.

„Podle našeho názoru jde vyhláška nad rámec zákona. Hlavně ale jde proti zdravému rozumu, když vyžaduje fyzickou přítomnost správce na pobočce,“ míní v rozhovoru pro iDNES.cz předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský.

Někteří insolvenční správci se dokonce rozhodli nový předpis nerespektovat, čímž si pro sebe zajistili dočasnou konkurenční výhodu oproti těm, kdo se novým pravidlům podřídili. 

Vyhlášku ministerstva spravedlnosti považuje za protiústavní i vaše Asociace. Proč?
Již v době její přípravy jsme poukazovali na to, že ministerstvo nemůže vydávat podzákonné předpisy bez zmocnění zákonem. Podle našeho názoru jde vyhláška nad rámec zákona. Hlavně ale jde proti zdravému rozumu, když vyžaduje fyzickou přítomnost správce na pobočce. Správce má řadu důležitějších povinností, než jen sedět a čekat na to, jestli nepřijde ministerská kontrola. Měl by být hodnocen podle výsledků své práce, ne podle toho, jak dlouho vydrží sedět na židli. To patřilo do jiné doby.

Insolvenční správci působí i jako korporace, které mají desítky pracovníků. Zde se vyžaduje přítomnost na pobočce od ohlášeného společníka, který jako šéf řídí chod celé korporace. Představte si pro srovnání, že uložíte ministrovi povinnost být jeden den v týdnu na podatelně ministerstva nebo generálnímu řediteli České pošty být osobně na přepážkách pošty. Tím jim znemožníte pracovat.

Rozhodne Ústavní soud

  • Proti vyhlášce ministerstva spravedlnosti koncem července podalo k Ústavnímu soudu stížnost 21 senátorů v čele s Petrem Bratským (ODS). 
  • Stát tak možná bude muset čelit žalobám na náhradu škody od některých insolvenčních správců, které vyhláška významně postihla.
  • Na rozhodnutí soudu čeká i vlivný insolvenční správce Josef Cupka, který stál například za konkurzem Sazky. Jemu a jeho čtyřem partnerům předpis způsobil škodu přes 700 tisíc. „Rozhodně nevylučuji, že se připojíme k hromadné žalobě všech ostatních správců,“ říká.
  • Ministerstvo se žalob nebojí. Vyhláška je prý s ústavou v souladu. Navíc zřizování poboček bylo dobrovolné a správci měli podle mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové dost času na to, aby se na nová pravidla připravili. Mezi zveřejněním vyhlášky a dnem, kdy začala platit, uběhly čtyři měsíce.

Pro její údajnou protiústavnost se předpis rozhodli někteří správci nerespektovat. Například společnost Administrace insolvencí propojená s advokátní kanceláří Císař, Češka, Smutný, která nezavřela jedinou ze svých 75 poboček. Tím si pro sebe vytvořili jakýsi monopol na insolvence, nemyslíte? Budete to jako Asociace nějak řešit? Poškozuje to vás osobně jako insolvenčního správce?
Jde o aktuálně vzniklý fenomén. Asociace ani naše korporace na něj zatím nestačily reagovat. Budeme se tím zabývat. Uvidíme také, jak se to dále vyvine a zda a jak na to bude reagovat samo ministerstvo.

Z ekonomického pohledu jde o problém „černého pasažéra.“ Máte-li omezený počet tržních příležitostí, všichni účastníci trhu respektují regulaci, ale jeden ne, pak takový černý pasažér logicky získává více užitku k tíži ostatních, kteří získávají méně. Co se týče naší korporace, vycházíme z toho, že vyhláška je obecně závazný právní předpis a formálně platí. Proto ji respektujeme. Své další kroky zvážíme podle toho, jak si bude počínat ministerstvo a zda vyhlášku nakonec zruší Ústavní soud.

Vyhláška prý postihla 400 správců, kteří měli kromě sídla více než 4 pobočky. Přišli o spoustu již vynaložených nákladů ve formě předplacených nájmů, vybavení poboček… Nehrozí podle vás žaloby na stát kvůli ušlému zisku apod.?
Pokud Ústavní soud rozhodne, že vyhláška je protiústavní, potvrdí tím právní základ žalob na náhradu škody. Obávám se, že pak budou někteří správci žalovat ministerstvo, respektive stát.

Jak konkrétně to postihlo vás jako insolvenčního správce?
Nás postihla vyhláška stejně jako ostatní správce, kteří se jí podřídili a zrušili část poboček. Některé pracovníky jsme propustili a některé nájemní vztahy ukončili. Výdaje s tím spojené již známe, dopady do příjmů budou postupně narůstat.

Jak se teď nově rozdělují insolvence, když spousta poboček musela být zrušena? Stíhá se to?
My sami žádné kapacitní problémy nepociťujeme, naopak nám přebývají lidé v regionech. Buď je dokážeme využít jinak, nebo také přijdou o práci.

Podíleli jste se na přípravě nových pravidel?
Mrzí mne, že ministerstvo s Asociací v této věci nekomunikovalo, ač jsme o to usilovali již od počátku roku. Nedalo nám možnost projednat podstatu našich připomínek ještě před přijetím vyhlášky a nemohlo tedy naše argumenty vyhodnotit. Raději bychom ministerstvu pomáhali kultivovat prostředí insolvencí v České republice, než abychom s ním bojovali. Považuji za nešťastné také to, že pan ministr zrušil stálý poradní orgán pro změny právní úpravy v oblasti insolvencí, který předtím fungoval dlouhou řadu let. Šlo o pracovní skupinu, která sdružovala významné experty z oboru. To, co bylo možné vypořádávat již v rámci přípravy norem, budou nyní muset řešit soudy.