O tom, že by populární vyhledávač, který denně zodpoví 150 milionů dotazů, měl poslat své akcie na burzu, se mluví již několik let. Soukromé firmě, do níž vložila své peníze například respektovaná Stanfordova univerzita nebo investiční firmy jako Kleiner Perkins či Sequoia Capital, to pomůže navýšit kapitál a také více motivovat zaměstnance odměňované opcemi na akcie vlastní firmy.
Teprve nyní však podle odborníků uzrál čas pro to, aby se populární internetový vyhledávač Google pustil na burzu. Investoři se začínají na akciové trhy zaměřené na nové technologie po třech letech opět pomalu vracet.
Předpokládaný termín, který však tato společnost ještě nepotvrdila, je zhruba březen příštího roku. Takzvané IPO (initial price offering), tedy kotace akcií společnosti Google na burze, bude zcela jasně největší podobnou akcí od začátku krize technologických firem na trzích s cennými papíry.
"Čeká se, že při prodeji by cena akcií mohla vylétnout velmi vysoko. Může to být suma okolo 15 až 25 miliard dolarů. Nic podobného tady ještě nebylo," potvrdil deníku Financial Times nejmenovaný zdroj, který je s plány firmy dobře obeznámen, protože je v něm sám angažován.
Google si vybudoval dobrou reputaci jako vyhledávač internetových stránek a odkazů, zejména kvůli své přesnosti a relevantnosti. Zároveň se mu podařilo vyhnout problémům, jež trápily jeho rivaly, jako je Yahoo, zejména co se týče úbytku reklamy.
A právě ta podobné vyhledávače v převážné míře živí. Google však má peníze i z poskytování svých vyhledávacích programů. Licencuje své technologie asi stovce firem, mezi nimiž nechybí ani konkurenční Yahoo nebo America Online.
Google jako soukromá firma oficiálně nezveřejňuje své hospodářské výsledky. Ale podle odborníků, na něž se odvolává zpravodajství BBCNews, se jeho roční tržby pohybují mezi 500 miliony až jednou miliardou dolarů ročně a zisk je nejméně 100 milionů dolarů.
Právě proto se čeká obrovský zájem o jeho akcie. Zbývá ještě vyřešit, jak přesně emise proběhne. Ve hře jsou dvě varianty, každá má svá pro a proti. Jednou z možností je klasický prodej přes investiční banky.
To má tu nevýhodu, že právě tyto banky rozhodují o ceně. Dříve se několikrát objevilo podezření, že toho někdy využívaly, stanovovaly cenu nízko a pak akcie lacino prodávaly svým klientům.
Druhou možností je nepříliš častá on-line aukce. Při ní by se však cena mohla díky zájmu vyšplhat příliš vysoko. "Mohlo by se dojít až na 100 miliard dolarů," potvrdil FT nejmenovaný zdroj. Ale to by mohlo znamenat, že akcie budou pro normální zájemce příliš drahé a skončily by v rukou několika málo mocných fondů.
