Podle zákona o EET mají všechny neziskovky včetně různých spolků z evidence tržeb výjimku – pokud neutrží nad 175 tisíc ročně nebo nad pět procent celkových ročních příjmů. To kvůli tomu, aby někdo nemaskoval podnikání za veřejně prospěšnou činnost a nezdaněný zisk si nestrkal do vlastní kapsy.
Jenže se ukazuje, že řada spolků dokáže vydělat i víc, aniž by se od svého poslání odchýlila. Například na vícedenním folklorním festivalu utrží i výrazně víc. „Navrhovali jsme zvýšení na 250 tisíc i na 500 tisíc korun ročně,“ říká Jana Chládková ze Svazu měst a obcí ČR.
Zástupci ministerstva ve čtvrtek na konferenci k EET uvedli, že se problémem budou zabývat. „Limit prodiskutujeme a v krátké době zpřesníme metodiku k EET,“ říká Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Změna zákona nebude potřeba, hranici totiž svým rozhodnutím může stanovit samotná Finanční správa.
Zástupci jednotlivých spolků nejčastěji řeší, jestli budou moci nadále pořádat společenské akce. „Pokud například jednou za rok uspořádají bál, který je tradiční a slouží k tomu, aby se na něm členové spolku setkali a řešili jeho činnost, pak v tom Finanční správa nespatřuje podnikání,“ říká Jiří Fojtík, ředitel sekce metodiky a výkonu daní na Generálním finančním ředitelství. V takovém případě by neziskovka ani nemusela řešit výši tržeb ze vstupného.
Je i další možnost, jak před Finanční správou obhájit například výnosy z prodeje lístků na ples. „Mohou je prodávat jako příspěvek do veřejné sbírky,“ říká Martin Janeček, ředitel Finanční správy. Sbírka musí být předem povolená a využití příspěvku musí jít na samotné poslání spolku.
Ministerstvo také slíbilo, že přehodnotí, co vše bude do limitu 175 tisíc nebo pět procent spadat. Spolky totiž často dostávají za svou vedlejší činnost platby na účet – například když fotbalový klub umožní někomu inzerovat ve svých prostorách nebo hřiště příležitostně pronajme někomu jinému. Může jít o desítky tisíc, takže se pak limit naplní rychle.
