"O víkendu, kdy padaly rekordní teploty a slunce pálilo jako divé, jsem vyrobil maximálně 3,1 kW. Zato v úterý po dešti, když vysvitlo sluníčko, vyráběla elektrárna i 3,5 kW," říká předseda České fotovoltaické asociace a provozovatel malé střešní elektrárny Michael Schmid.
Hlavní vinu na nižším výkonu podle něj nesl prach, který v letních vedrech, kdy nepršelo, sedal na panely a snižoval jejich výkon. Druhým faktorem byl opar na obloze, který nejenže pohlcoval záření, ale navíc i zvyšoval teplotu. "Ve velkých vedrech se panely přehřívají a účinnost potom klesá, elektrárna potřebuje hodně záření, ale ne velkou teplotu," dodává Schmid.
Výkonnost elektráren se podle něj liší také podle toho, kde panely stojí.
Zatímco například v Praze dopadne na metr čtvereční za rok 1 025 Wh sluneční energie, ve Znojmě je to 1 150 Wh a v jižní Evropě více než 2 000 Wh.
A jaké by bylo ideální počasí pro solárníky? "Chladno, úplně čistá obloha a intenzivní záření, tak by vypadalo optimální počasí, kdybychom si ho mohli namíchat," říká Schmid.
Graf průběhu roční výroby fotovoltaické elektrárny.
