Za další rok mu vykradli byt. Náhradu za třicetitisícovou škodu však od Pojišťovny Universal nikdy neviděl. Přiznává, že je to i jeho chyba. Ukázalo se, že nezaplatil pojistné, a smlouva proto propadla.
Pan Syrový se hájí, že spoléhal na profesionalitu pracovnice pojišťovny. Pojistnou smlouvu s Moravou podepsal pan Syrový v srpnu 1997, na jaře následujícího roku už jednal s konkurenční Universal.
"Její zástupkyně napsala strojem na původní tiskopis nové číslo smlouvy s datem 9.6.1998. Přitom mě ubezpečila, že smlouva tímto zůstává nadále platná a případnou škodu vyplatí pojišťovna Universal. Zároveň dodala, že budu písemně vyzván, abych se dostavil k sepsání nové smlouvy s jejich pojišťovnou," vypráví pan Syrový.
Ničeho se však nedočkal. Těsně před tím, než měla vypršet roční lhůta, na kterou smlouvu uzavřel a zaplatil pojistné zkrachovalé Moravě, se proto telefonicky dotázal na osud nové dohody.
"Řekli mi, že se nemusím ničeho obávat. Smlouva stále platí a díky tomu, že ji opatřili ,svým' číslem, bude platná další rok od přečíslování. A že mám ještě posečkat - budu včas vyrozuměn, až na mě přijde řada," uvádí pan Syrový. Uklidněn sdělením pojišťovny pak osud pojistky vypustil z hlavy.
V březnu 1999 byl vykraden, avšak Pojišťovna Universal odmítla vyplatit peníze s tím, že žádná pojistná smlouva neexistuje. Ta původní s Moravou zanikla, neboť klient nezaplatil pojistné na další rok, a novou s Pojišťovnou Universal vůbec neuzavřel.
"Registrační číslo přidělené smlouvě pana Syrového sloužilo pouze k administrativním účelům. Nikdy nebylo číslem pojistné smlouvy. Takhle se rozhodně na našich pobočkách smlouvy klientů Moravy nepřebíraly," říká náměstek generálního ředitele Universalu Vladko Weikert.
Vyjádření stejného znění dostal pan Syrový i poštou od Zuzany Skořepové z úseku likvidace generálního ředitelství: "Tento postup však není v žádném případě v souladu s postupem platným při uzavírání smluv. Pojistná smlouva není ani zavedena v našem centrálním registru."
Pan Syrový se brání: "Chtěl jsem pojištění sjednat, jen jsem čekal, až budu vyzván. Vždyť mi to tak řekli v pojišťovně." Podle Vladko Weikerta však nemá pojišťovna povinnost obesílat své klienty složenkami a vyzývat je k sepsání smlouvy.
"Složenky posíláme, pochopitelně ne doporučeně, to by bylo příliš drahé. V případě pana Syrového se můžeme jen dohadovat, zda byla doručena nebo se ztratila. Nedoručení poštovní poukázky je prvním argumentem, který poškození v obdobné situaci používají," dodává Weikert.
A co když pan Syrový nevěděl, které pojišťovně má vlastně pojistné na další rok zaplatit? "Kdyby poslal peníze Moravě, smlouva by byla dál platná a on by náhradu škody dostal," uvádí Weikert.
Pan Syrový se cítí poškozený. Uznává svoji chybu, je ale rozčarován z přístupu pojišťovny. "Strohý přístup jejich pracovníků mě velmi zklamal. Myslím, že na domácím trhu neexistuje žádná opravdu solidní pojišťovna," říká pan Syrový. "Zvažuji soudní spor," dodává.
Podle advokáta Vladimíra Lamacze by v něm však příliš šancí neměl. "Podle pojistných podmínek smlouvy s Moravou pojištění opravdu zaniklo z důvodu nezaplacení. Pokud se by chtěl pan Syrový o své peníze dále usilovat, doporučuji, aby si nechal ukázat dohody o převodu práv a závazků mezi oběma pojišťovnami," radí Vladimír Lamacz.
Připouští však, že ani to nemusí být jednoduché, protože je mohou společnosti považovat za obchodní tajemství. "V takovém případě by se musel klient soudit i o to, aby mu do dokumentu dali nahlédnout," uvádí advokát.
Vzhledem k tomu, že případ není ještě dořešen, bylo jméno klienta změněno
