Ve zmíněném případě poplatky dosahovaly 100 procent dlužné částky. V dalším případě mimosoudního vymáhání pohledávky dlužná částka kvůli poplatkům a sankcím vyšplhala ze 37 na 57 tisíc, do kapsy tedy agentuře mířily desetitisíce.
„Bohužel stížností na podobné praktiky přibývá, letos je jich víc než v předchozích letech,“ popsala stav mluvčí Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. Proto asociace, která sdružuje 25 agentur vymáhajících dluhy a pokrývajících 80 procent trhu, vydala etický kodex, kterým chtěla vysoké poplatky přistřihnout. Za férové by se považovaly odměny někde kolem deseti procent, ale rozhodně ne provize ve výši dvojnásobku jako v uvedeném případě.
Ve snaze omezit lichvářské poplatky však asociace narazila u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten kodex vyhodnotil v podstatě jako kartelovou dohodu, která by ovlivnila cenotvorbu na celém trhu dobývání pohledávek.
Zákon leží v šuplíku dva roky
„Úřad poukázal na protisoutěžní dopady ustanovení Etického kodexu Asociace o odměňování inkasních agentur a doporučil Asociaci příslušné ustanovení odstranit,“ uvedl ÚOHS ve výroční zprávě za loňský rok. Případ se uzavřel letos. Asociace na doporučení úřadu kodex odstranila a ve své snaze o zastropování poplatků pokračuje legislativní cestou.
Poplatky chce omezit zákonem, který leží od letošního května leží na ministerstvu spravedlnosti. Resort si nicméně nemyslí, že je zapotřebí připravit samostatný zákon o inkasní činnosti. „Domníváme se, že činnost inkasních agentur lze regulovat či postihovat i s pomocí jiných nástrojů, než je vytvoření samostatného zákona. Je otázkou, zda činnost a povaha inkasních agentur je natolik specifická, aby vyžadovala vlastní zákonnou úpravu,“ uvedla Adriana Kocmanová z tiskového odboru. Špatnou pověst vymahačů spíš ministerstvo přikládá neinformovanosti dlužníků. „Na zadluženost v České republice lze spíše primárně reagovat osvětou případných dlužníků,“ dodala mluvčí.
Navazující vyhláška k zákonu navrhuje snížit poplatky v míře, která je odstupňována podle výše dluhů.
Například u tisícikorunového dluhu by podle dříve zveřejněných informací mohlo jít agentuře do kapsy maximálně 300 korun, u pohledávky do 5 tisíc korun maximálně 600 korun a u dluhů do deseti tisíc by neměla odměna přesahovat 900 korun. V podobných mantinelech se pohybovalo i doporučení v etickém kodexu, který už neplatí. U vyšších, statisícových dluhů, odměnu tvoří pevná část (většinou několik málo tisíc) a část odvozená v procentech z částky nad určitou hranici.
„Výši poplatků nemůžeme komentovat. V budoucnu ještě očekáváme diskusi k tomuto tématu,“ říká však mluvčí asociace Tatýrková. Za loňský rok inkasní agentury spravovaly 1,6 milionů kusů pohledávek v objemu 22,4 miliard korun. Průměrná pohledávka činila 13 797 Kč. Vráceno věřitelům bylo více než 6,7 miliardy.
