Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Splácení dluhů Řekové neplánují, výnosy z privatizace dají na dávky

  13:26aktualizováno  13:26
Příjmy z privatizace, jejíž průběh několikrát zahraniční věřitelé kritizovali, chtějí Řekové použít k financování sociální politiky namísto toho, aby snižovali státní dluh. Náměstkyně ministra financí Nadia Valavaniová sdělila, že za tímto účelem vznikne nový fond státního bohatství.

Řecko - ilustrační snímek. | foto: AP

Tento krok by podle agentury Reuters mohl dál zhoršit vztahy mezi vládou Alexise Tsiprase a mezinárodními věřiteli, kteří chtějí, aby země prodejem majetku snižovala svůj vysoký dluh.

„Vznikne nový fond státního bohatství... a jeho příjmy budou financovat vládní sociální politiku a podporovat systém sociálního zabezpečení,“ uvedla náměstkyně v parlamentním výboru. Dodala, že její ministerstvo v příštích týdnech předá parlamentu návrh zákona, který sloučí dnešní privatizační agenturu (HRADF) s fondem státního majetku do nového fondu.

Nová vláda vedená radikální levicí brzy po svém lednovém nástupu slíbila zastavit sérii privatizací připravenou předešlou konzervativní vládou. Minulý měsíc se ale Tsiprasův kabinet ve snaze získat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu od eurozóny mimo jiné zavázal, že dodrží privatizační plány tam, kde se již proces prodeje rozběhl.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) mu ve dvou kolech slíbily celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Privatizace měla v rámci těchto programů dostat do státní pokladny desítky miliard eur, dosavadní výsledky byly ale zklamáním. HRADF získala od roku 2011 jen zhruba tři miliardy eur (zhruba 82 miliard Kč), zlomek původně plánované sumy 22 miliard eur.

Druhý záchranný program eurozóna Řecku v únoru prodloužila o čtyři měsíce, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Od minulého týdne zkoumají v Aténách řecké návrhy a situaci země techničtí experti mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.