U družstevních bytů by však obecné soudy takto rozhodovat neměly. Ústavní soud sice odmítl zrušit ustanovení občanského zákoníku, která upravují výpověď z bytu, ale zároveň zdůraznil, že družstevní bydlení vyžaduje zvláštní přístup. Liší se totiž od bydlení ve státních či obecních bytech.
"Odlišnosti v nájmu družstevního bytu zasluhují užší výklad výpovědních důvodů, k čemuž podle Ústavního soudu dává napadená právní úprava dostatečný prostor," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Návrh na zrušení ustanovení o výpovědi z bytu podal Obvodní soud pro Prahu 7, podle kterého jsou protiústavní. Obvodní soud řeší případ manželů, které chce bytové družstvo vypovědět z jejich družstevního bytu v Holešovicích.
Prý se do něj nenastěhovali a neužívají jej, což by podle občanského zákoníku mohl být důvod pro výpověď. Obvodní soud ovšem došel k závěru, že právě toto ustanovení zákoníku je v případě družstevních bytů protiústavní.
Pražané namítají, že úprava byla přijata v době totality, kdy si stát osoboval právo neomezeně nakládat s bytovým fondem. Dnes by však prý mělo být jen na vůli smluvních stran, zda a jak smlouvu uzavřou a zda bude nájemce skutečně byt užívat. "Nevidím důvod, proč by soud měl zkoumat, kdo má kolik bytů. Kdyby si ti lidé pronajali třeba dvě auta, všechno by bylo v pořádku. U bytů je to jinak," řekl dnes ČTK soudce obvodního soudu Tomáš Motl, který návrh podal.
I když se Ústavní soud částečně ztotožnil s argumentací návrhu, nakonec mu nevyhověl.
"České nájemní právo bytů je postaveno na silné ochraně nájemníků. To však nemůže být zneužito k zastřešení podnikání s pronajatými byty či k jejich hromadění. Právě napadená ustanovení, která dopadají na nájem všech bytů, nejen družstevních, mají čelit situacím, kdy nájemce zneužívá ochrany nájmu, přestože má svou bytovou potřebu zajištěnu jinak. Jejich zrušením by došlo k dalšímu omezení práv pronajímatelů vůči nájemcům a ÚS by tak popřel svá předchozí rozhodnutí," stojí v rozhodnutí.
Soud připustil, že pochybnosti kolem výpovědí z družstevních bytů by odstranila vhodnější právní úprava; obecný režim nájemní smlouvy není pro užívání družstevního bytu nejvhodnějším řešením. Zákon však prý dává dostatečný prostor pro užší výklad v konkrétních případech družstevních bytů.
"Ústavní soud již dříve uvedl, že soud se může od doslovného znění zákona ze závažných důvodů odchýlit, pokud se přitom vyvaruje libovůle a podpoří svůj výklad racionální argumentací," uzavřel Ústavní soud.
Člověk, který zakoupí podíl v družstvu, se podle zákona nestává majitelem bytu. Vlastní pouze podíl a v bytě je nájemníkem.
