Skoro by se dalo říct, že s podobně jednoduchým postupem by zmrzlinu vyráběl po domácku každý. V případě Mrože výroba začíná rozdrcením a rozehřátím zmrzlých jahod. Ty opavský výrobní závod dováží z Polska, v tuzemsku jich je totiž málo.
Další suroviny už jsou českého původu. Postupným přidáním a zapracováním cukru, tvarohu a smetany se vytvoří jahodová náplň, doplněná navíc o tři stabilizátory. Výrobek neobsahuje barviva a není aromatizován, stabilizátory jsou však podle výrobce nutné.
„Pokud má být výrobek hladký a nemá v něm být vysrážena voda a ledové krystaly, tak bez použití stabilizace se to skutečně vyrobit nedá,“ uvedla Dalena Martiníková, vedoucí řízení jakosti a vývoje výrobku.
Namíchaná směs míří na homogenizaci, kde dochází ke zjemnění. Směs se poté zchladí asi na 6 stupňů Celsia, našlehá vzduchem a naplní do forem. Ty jsou zespodu chlazené na 30 stupňů pod nulou. Ještě před zmražením se do mrožů zapíchají „špejle“.
Zajímavostí je, že se jedná o dřívka standardizovaná pro většinu nanuků na celém světě. Chybí už jen namočení do kakaové polevy, zmrazení a zabalení výrobku. Vyrobit jednoho Mrože od zamíchání surovin až po zabalení trvá sedm hodin.
Výrobní linka v opavském závodě zvládne vyrobit 16 500 kusů Mrožů za hodinu. Ročně jich značka Prima spadající do koncernu Bidvest prodá 23 milionů.
Mrož je druhou nejoblíbenější zmrzlinou v Česku. Nejoblíbenější je dlouhodobě tvarohový nanuk Míša. Konkurenční zmrzlinu s padesátiletou historií vyrábí třebíčský závod Tipafrost.
