"Budovali jsme firmu opravdu z ničeho, neměli jsme ani žádný majetek z privatizace nebo restitucí. Vyrostli jsme jen díky dobrému nápadu na začátku a taky díky pracovitosti," říká jeden ze zakladatelů firmy Hasil, dnes předseda jejího představenstva Petr Gajdušek.
Gajdušek a jeho společníci měli štěstí na výrobní obor. Vsadili na požární dveře, což byla před deseti lety na českém trhu téměř úplná novinka. Pokud se dřív v tuzemsku používaly, šlo o nevzhledné ocelové výplně bez jakýchkoliv estetických nároků.
Zakladatelé Hasilu tak zachytili nový trend. Pustili se do výroby dveří, které splňují bezpečnostní parametry, ale dokážou vyhovět i představám architektů. Začali používat různé druhy materiálů a postupně zaváděli různé typy výrob.
Dnes má Hasil tři odlišně zaměřené továrny: závod v Ostravě vyrábí dveře ze dřeva a oceli, v Bělotíně pouze ze dřeva a v Němeticích z hliníku.
"Začínali jsme jen s požárními dveřmi, ale dnes už děláme veškeré typy. Umíme dveře schopné izolovat proti ohni, kouři i hluku. A zároveň umíme splnit jakýkoliv tvarový a kreativní nápad, na který architekti přijdou," vysvětluje Gajdušek.
Původní skupina sedmi zakladatelů Hasilu za deset let vydržela pohromadě skoro beze změny. Opustil ji jen jediný z nich - shodou okolností právě ten, který do firmy kdysi nápad na výrobu požárních dveří přinesl.
Zbývající dnešní spolumajitelé se dělí o posty v šestičlenném představenstvu. Petr Gajdušek tvrdí, že jim rozhodování v tak velké skupině nedělá žádné zvláštní potíže, dokážou prý mluvit jedním hlasem.
"Za ty roky jsme si na sebe zvykli, tenhle systém nám vyhovuje," říká. Protože mají majitelé ve firmě rovné postavení, odmítá se Gajdušek dokonce i nechat fotografovat. "To byste nás do novin museli dát všechny, jenomže my se tu zase málokdy všichni najednou sejdeme, každý má své úkoly," směje se.
Výroba požárních dveří už dávno není žádnou zvláštností, věnují se jí desítky firem. "U nás doma máme kolem sedmdesáti konkurentů," odhadují šéfové Hasilu. Jejich firma však českému trhu stále dominuje a drží si zhruba třetinový podíl.
Elitní zakázky pro image
Od konce 90. let Hasil své dveře také vyváží, letos čeká ze zakázek na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a na Ukrajině asi 150 milionů korun tržeb. V Budapešti dodával dveře do sídla Maďarské národní banky i Národního divadla.
V Bratislavě se Hasil podílel na stavbě hotelu Carlton, v Polsku vybavuje dveřmi hypermarkety řetězce Kaufland.
Doma získal zakázky při rekonstrukci malostranského sídla Senátu, při stavbách hotelů Four Seasons, Marriott, Le Palais či SAS Radisson, letos i na stavbě hokejové Sazka Arény.
Jde často o velké dodávky, jako je například loňská stavba budapešťského hotelu Grand Royal, pro nějž Hasil vyráběl přes dva tisíce dveří. Potíž je v tom, že ty nejprestižnější zakázky, na kterých si Hasil vybudoval jméno a jimiž se nejvíc pyšní, bývají nejméně ziskové.
"Někdy se na nich prakticky nedá vydělat, ale mají význam pro image firmy. Abychom se k nim dostali, musíme vyhrát v mezinárodních tendrech, kde nám konkurují Italové, Němci, Turci. Podmínky bývají velmi tvrdé," vysvětlují manažeři.
U velkých kontraktů není výjimkou, když odběratel platí až tři měsíce po dodání zakázky. "Jenomže my musíme našim vlastním dodavatelům platit do třiceti dnů. Financovat to bývá velmi těžké, jen teď evidujeme pohledávky asi za 160 milionů korun a to je pro firmu, jako je ta naše, tvrdé," říká ředitel Hasilu Teodor Stoklasa.
Petr Gajdušek dodává, že se na českém trhu zostřuje konkurence, snaží se na něm uchytit silné zahraniční firmy schopné nabídnout v boji o kontrakt i dumpingové ceny.
"Česko je přitom proti zahraniční konkurenci třeba ve srovnání s Polskem málo chráněné. Aby se česká firma uchytila v Polsku, musí získat spoustu oprávnění a certifikátů, což je velmi drahé. U nás tyhle bariéry nejsou," vysvětlují šéfové Hasilu.
Nastávají tvrdší časy
Napjatá situace na trhu dopadá i na hospodaření Hasilu. Jeho tržby v předchozích letech pravidelně rostly, ty letošní však zřejmě zůstanou na loňské úrovni a zisk čeká firma dokonce nižší než loni.
"Je to kvůli sortimentu a skladbě zakázek i kvůli velkému tlaku na ceny," vysvětluje ředitel Stoklasa, podle něhož musí firma do budoucna ještě pečlivěji posuzovat ziskovost a čelit konkurenci dobrými termíny, kvalitou a cenou.
Stoklasa je přesvědčen, že Hasil má šanci na další růst. Obchody by se mohly zvyšovat hlavně v zahraničí, nejspíš v Polsku, kde má Hasil stejně jako na Slovensku dceřinou společnost. "A další šanci můžeme mít po vstupu do EU i v západní Evropě," soudí Petr Gajdušek.
