Výrobce válčí o majolku, vadí mu televizní reklama

  • 280
Mezi dvěma výrobci majonéz se kvůli televizní reklamě rozhoří kuriózní souboj o jméno Majolka. Výrobce majonézy Hellmann's, nadnárodní společnost Unilever, spustil reklamu, v níž se hovoří o majolce. Podle české společnosti Alima značková potravina, která vlastní ochrannou známku Majolka, to však nesmí dělat.

Majonéza Hellmann's není majolka. Firma Alima tvrdí, že název Majolka patří jen jí, a proto nyní protestuje proti televizní reklamě.

Skutečná majolka je podle ní jediná – a to ta její. Právníci české firmy chtějí zabránit tomu, co se stalo jiným úspěšným značkám – zlidovění značky a jejímu beztrestnému převzetí jinými výrobci, k čemuž došlo například u luxu.

Česká majolka

Majolka byla první průmyslově vyráběnou majonézou v Československu. Výroba začala v roce 1957 a před revolucí spadala pod Pražské drůbežářské závody Libuš. Vlastníkem značky po roce dvaadevadesát byla benešovská společnost Boneco, poté Alima značková potravina, a. s., a loni přešla na kyperskou Lonisico Enterprises. Za firmou Alima vyrábějící majolku stojí rodina Tomanova a právník Ivan Kozel.

"Ve věci kampaně zasahující do práv k ochranné známce Majolka jsou již podnikány příslušné právní kroky směřující k nápravě," sdělil MF DNES advokát Petr Bokotej, který výrobce zastupuje. Jaké přesně, však zatím advokát sdělit nechtěl.

Společnost Alima totiž na značce Majolka dlouhodobě staví, na internetových stránkách firmy například stojí, že "byla první průmyslově vyráběnou majonézou v Československu a její výroba byla započata v roce 1957. Název Majolka je chráněn proslulou ochrannou známkou."

Naproti tomu Unilever by nejraději pojem majolka rozpustil jako obecné označení pro všechny majonézy.

"Obecný význam tohoto slova je na našem trhu generickým označením pro majonézy. Protože jej spotřebitelé používají jako druhové označení, bylo stejně tak použito i v reklamě," vysvětluje mluvčí Unileveru v Česku Andrea Jandová.

Unilever navíc upozorňuje, že použití slova majolka nebylo plánované, ale šlo o improvizaci českých hospodyní, které v reklamě hrají.

Německo-americká majonéza

V roce 1905 otevřel Richard Hellmann z německého Vetschau svoje první lahůdky v New Yorku. Použil recept své ženy a začal prodávat jako první již hotovou majonézu. Stala se velmi populární a brzy se začala prodávat i ve velkoobchodech. V roce 1932 značku Hellmann’s koupil jiný výrobce majonézy – společnost Best Foods. Tu v roce 2000 převzal nadnárodní koncern Unilever.

"Když náhodou koupím jinou majolku, doma to hned poznají," vypráví v závěru jednoho reklamního spotu na majonézy Hellmann's paní Možiešíková z Vysokého Mýta a zároveň doporučuje květákovou pomazánku od maminky.

Možiešíková také MF DNES přes sociální síť Facebook vzkázala, že s Unileverem má roční smlouvu, a nemůže se tak bez svolení firmy k reklamě vyjadřovat. "Klient opravdu chtěl, aby ženy v reklamě mluvily spontánně. Jejich slova nebyla předem daná," dodává k podobě spotu také Petr Motyčka, kreativní šéf reklamní agentury Missing Element, která kampaň pro Unilever připravila.

Ani šéf kreativní agentury, ani mluvčí Unileveru také zatím podle svých slov nic nevědí o žádných právních krocích ze strany společnosti Alima.

"U nás doma už nikdo majonéze neřekne jinak než helmanska," svěřuje se další česká matka v jiném reklamním spotu na výrobky Hellmann's. Firma se tak snaží podle reklamních odborníků více dostat do slovníku lidu i svou vlastní značku.

Podle výzkumné společnosti Median v Česku kralují právě v Polsku vyráběné omáčky Hellmann's. Výrobky Boneco jsou podle průzkumníků až devátými nejrozšířenějšími majonézami v Česku. Alespoň to ukázal průzkum společnosti Median za třetí a čtvrtý kvartál roku 2009.

Právník: Alima není bez šance

Podle právníka Filipa Wintera však boj o majolku nebude pro českou společnost Alima snadný.

"Protože se jedná o použití v reklamě, mohla by být práva majitele známky porušena," myslí si Filip Winter, který se specializuje na reklamu. Má to však několik podmínek.

Podle Wintera by třeba vlastník známky musel prokázat, že jde o více než pouhé "údaje týkající se druhu" a že zmínění v reklamě není v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Tedy že by se třeba ukázalo, že Unilever pracoval s označením úmyslně, aby oslabil značku své tuzemské konkurence.