Rozdíl u mycího prostředek v kapslích Jar.

Rozdíl u mycího prostředek v kapslích Jar. | foto: dTest

Je větší lepší? Obaly plné vzduchu klamou zákazníky, zákon na ně nestačí

  • 379
Hmotnost a objem obalu výrobku mají být podle zákona co nejmenší, praxe ale často vypadá jinak. V nadměrných obalech se neprodávají jen známé pochoutky, ale i prací prášky a další čistící prostředky. O nápravu usilují spotřebitelé, české úřady i Evropská unie.

„Je to plýtvání obalovým materiálem, který platit nechci. Pokud nemá nějaký rozumný ochranný účel pro obsah, je nadměrný obal jen další papír nebo plast do kontejneru a bohužel taky marketingový nástroj pro matení zákazníků,“ okomentoval známý nešvar jeden z účastníků kampaně Neprodávejte vzduch na jejím webu.

Posílejte nám fotografie obalů

Koupili jste výrobek ve zbytečně velkém obalu? Podělte se s námi o svou zkušenost. Fotografie můžete posílat na fotoeko@idnes.cz

„Upozornili jsme vybrané dovozce a výrobce čisticích prostředků prodávaných v nadměrném obalu, že porušují zákon, a vyzvali je, aby od této praxe upustili. Chceme je přimět k odpovědnějšímu přístupu,“ říká vedoucí právního oddělení časopisu dTest Lukáš Zelený, který se zaměřuje na vadné výrobky a problémy spotřebitelů.

Podle magazínu se jedná o čistící prostředek na vany AVA, prášek do myčky Calgonit finish Classic POWER POWDER v balení 2,5 kilogramů, prací prášek Persil EXPERT COLOR XXL v balení 5,25 kg, kapsle Persil EXPERT COLOR DUO-CAPS 15 v balení 480 gramů a mycí prostředek v kapslích Jar ALL in 1 dishwasher capsules Economy pack o 65 kapslích.

Marketingová strategie na úkor spotřebitelů

Výrobci používají nadměrné obaly, protože počítají s tím, že zákazník automaticky sáhne po větším balení. Nadměrné balení také lépe zamaskuje případný úbytek obalu.

„Lidé mají historicky zakódováno, že je-li výrobek větší, musí mít větší hodnotu než něco, co je menší či je toho méně. A jakmile něčemu přisuzujete větší hodnotu, tak za to buď dáte víc peněz, anebo si to koupíte raději než něco menšího od konkurence,“ uvedl expert na problematiku Tomáš Bučina z agentury Provocado.

Zákon o obalech přitom říká, že ten, kdo uvádí výrobek na trh, je povinen zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší, a to s cílem snížit množství odpadu z obalů. Výrobcům neadekvátních balení hrozí pokuta až půl milionu korun.

Předseda představenstva společnosti Hlubna ch.v.d. v Brně, která vyrábí čistící prostředek na vany AVA, Aleš Nevtípil označil závěry Dtestu za nepodložené.

„Manipulací s výrobkem - balení do kartonů, uskladňování a a především přepravě k zákazníkovi se obsah výrobku snižuje, avšak výsledná hmotnost zůstává beze změny,“ uvedla společnost k výzvě Dtestu k nadměrným obalům u čistících prostředků.

Klamavé obaly řeší české úřady i Brusel

Používání nadměrného obalu odporuje i zákonu o ochraně spotřebitele, který zakazuje používat nekalé obchodní praktiky.

„Obchodní praktika je podle zákona nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a může ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že učiní obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Za takové praktiky může dozorový orgán uložit sankci až do výše pěti milionů korun,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

Nafouklá balení jsou tématem i v Bruselu. Česká europoslankyně Olga Sehnalová v tomto ohledu již letos v únoru interperovala Evropskou komisi. „Výsledky spotřebitelských studií ukazují, jak obrovskému fenoménu jako spotřebitelé čelíme. Chci, ať se toto téma na půdě evropských institucí otevře,“ uvedla.