Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Stanislav Honzík, MAFRA

Pod tlakem řetězců šidíme potraviny, připouští výrobci v anonymní anketě

  • 378
Drtivá většina Čechů nakupuje potraviny v obchodních řetězcích a výrobci tak často uzavírají nevýhodné smlouvy nebo prodávají jen s minimálním ziskem. V nejnovějším průzkumu také připouštějí, že tlak na nízkou cenu je přiměl k hledání méně kvalitních surovin. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je průzkum nedůvěryhodný.

Podle průzkumu neziskové organizace Ekumenická akademie je mezi zhruba třiceti dodavatelskými firmami český maloobchodní trh nepřátelský vůči malým a středním dodavatelům. Dodavatelé podepisují jednostranně výhodné smlouvy, aby přežili. Firmy jsou na řetězcích silně závislé, jsou totiž hlavním místem nákupů pro 85 procent Čechů.

Z odpovědí dodavatelů, kteří se vyjádřili pod podmínkou zaručení anonymity, vyplývá, že tlak obchodníků roste. Požadují například čím dál vyšší bonusy. A jak někteří výrobci přiznávají, tlak na nižší ceny vede k tomu, že výrobci své potraviny určené pro privátní značky obchodních řetězců někdy šidí.

„Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí totiž jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie.

Řetězce podle průzkumu přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, například špatné naplánování objemu potravin pro promo akci. Na výrobce přenášejí také další náklady jako je marketingový vývoj nových obalů pro privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů, nebo i rozpočet propagace výrobků.

Hádky o regulaci tržní síly

„Velkým problémem jsou i vysoké marže obchodních řetězců, které zkreslují představu zákazníků o reálné ceně zboží,“ uvádí nezisková organizace. Podle ní není mnoho firem schopno kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebrání zboží, bonusům, zpětným platbám nebo pokutám generovat zisk a někdy své zboží dokonce dotují.

„Je potřeba, aby situaci dodavatelů řešila celoevropská pravidla, výrobci potravin by měli mít možnost anonymně si stěžovat a najít zastání. Regulace by se také měla týkat nejen evropských farmářů, ale například i pěstitelů kakaa, kávy nebo exotického ovoce z tzv. rozvojových zemí,“ říká Barbora Mrázková.

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) se však proti závěrům Ekumenické akademie ohradil. Výsledky jsou podle něj nedůvěryhodné a účelově zveřejněné v souvislosti s projednávanou novelou zákona o významné tržní síle. „Průzkum jasně neuvádí ani zadavatele, ani zvolenou metodiku, a bez těchto faktických údajů se výsledky celého šetření jeví pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR velmi pochybné,“ komentovala čtvrteční zprávu prezidentka SOCR Marta Nováková.

O novelizaci zákona o významné tržní síle se mezi obchodníky a řetězci vede v posledních měsících ostrý boj. Novelizace má více regulovat smluvní vztahy mezi řetězci a dodavateli a umožnit větší penalizace při porušení zákona. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je však zákon napsán špatně, protože je vágní. Svaz také tvrdí, že novela může vést k šikaně řetězců.

Ekumenická akademie je nevládní nezisková organizace, která se zabývá vzděláváním dospělých a mládeže, organizováním kampaní a podporou fair trade.

,