Česká republika se k jednáním v Bruselu stavěla od začátku rezervovaně a vydržela tak až do konce. "Neuhnuli jsme ani o píď," pochvaloval si po jednání premiér Petr Nečas.
Podobně jako zástupci Maďarska, Švédska a Velké Británie Nečas od začátku nic nepřislíbil a odmítal automatickou účast na konečné dohodě. Odmítal kývnout na jakékoliv dohody na místě a trval na projednání účasti na mezivládní evropské dohodě českým parlamentem.
Později se ke stejnému kroku odhodlalo i dalších šest zemí, které neplatí eurem, jež původně chtěly souhlasit s dohodou ihned. "Další země, kromě Velké Británie, která zůstala úplně mimo, se postupně k pozici Česka a Švédska přidávaly," popsal Nečas.
Do ústavy zavedeme dluhovou brzdu
Česká vláda přitom s většinou dohodnutých opatření souhlasí. Jejím cílem je vyrovnaný rozpočet v roce 2016 a ve svém programovém prohlášení zmiňuje i zavedení takzvané dluhové brzdy do české ústavy. To je opatření, které zavedlo Německo i další státy Unie a prakticky zakazuje schodkové rozpočty.
Nečasovi vadí, že dohoda má zatím jen nejasné obrysy a její konečná podoba bude známá až v březnu. "Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z řady důvodů. Především proto, že nikdo vlastně nezná její obsah," podotkl Nečas.
Podle něj existuje riziko, že by se do konečného textu mohlo prosadit například připomínkování oblastí, jako jsou důchody či sociální sféra. To česká vláda ovšem zásadně odmítá.
Česko nechce dát své rezervy na pomoc EU
Odmítavě se Nečas vyslovil také k poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu. Ta by činila desetinu devizových rezerv České národní banky, zhruba 90 miliard korun. Fond by pak vybrané prostředky poskytl na pomoc ohroženým zemím.
Poslanecká sněmovna už ve čtvrtek posvětila vládní odmítavé stanovisko k celounijnímu zavedení daně z finančních transakcí, kterou se dlouhodobě snaží prosadit Německo s Francií. Evropská komise si slibuje, že by její zavedení přineslo do rozpočtu až 55 miliard eur ročně.
Podle kritiků by však její zavedení způsobilo odchod finančních institucí z Evropy. "Vyšší daň by v konečném důsledku stejně zaplatili daňoví poplatníci," uvedl šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer.
Česká vláda také trvá na tom, že daně jsou výhradní oblastí národních států. Odmítá také prosazované zavedení společného daňového základu.
