Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potravináři: Ceny jídla jsou nafouklé. Férové by byly ceny v akcích

  14:30aktualizováno  14:30
Rozdíl mezi dodavatelskou cenou potravin a cenou v regálech se za rok zvýšil zhruba o desetinu. U některých potravin přesahuje přirážka i sto procent původní ceny. Data zveřejnila Potravinářská komora. Podle ředitele pro programování a strategii Miroslava Koberny by bylo férové, kdyby potraviny v obchodech stály tolik, kolik obvykle stojí v akcích.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Stanislav HonzíkMAFRA

V minulosti zde byly výhrady vůči definici marží či přirážky ve formě, jak ji zveřejňuje Potravinářská komora. Jak lze tedy uvedeným číslům rozumět, co znamenají?
Jsme napadáni, že marže podle definice nemůže přesáhnout sto procent. Toto ale není marže, ale obchodní přirážka. V našich tabulkách jsou tedy fakturační ceny dodavatelů, od kterých jsou ještě odečteny všechny bonusy, množstevní rabaty a všechny poplatky, které jsou obchodníkovi ze strany výrobců placeny. Tím se dostáváme na jiné hodnoty než třeba statistický úřad, protože ten pracuje s fakturační cenou, tedy bez všech těchto zpětných poplatků. Poplatků přitom přibývá, objevily se například poplatky za audity, protože obchodníci říkají, že dohled státních dozorových orgánů je špatný a musí si to kontrolovat sami.

Řetězce uvádějí jako průměr marži 23 procent. V čem je rozdíl mezi vašimi daty a jejich?
Předpokládám, že pracují s čistou marží, tedy ne vysloveně se ziskem, ale po odečtu některých nákladů a také do ní nezahrnují tyto poplatky.

Prodejci ale tvrdí, že marže se nerovná zisk a že z ní musí hradit veškeré náklady. Není tato argumentace logická?
Marže má sloužit k pokrytí oprávněných nákladů. Já však neznám potravinářského nebo zemědělského výrobce, který by pracoval s přirážkou sto procent. Obchodníci si mohou dovolit dávat marže o neslušné výši. Z našich tabulek plyne, že normální cena potravin je taková, jaká bývá na letácích v akcích. Takže my zde máme uměle zvýšené ceny potravin, které se pak v akcích dostávají na normální úroveň.

Přirážky obchodních řetězců podle potravinářů
ZbožíCena pro dodavatele po odečtení slevProdejní cena s DPHProdejní cena bez DPHPřirážka KčPřirážka %
Rohlík1,001,571,360,3635,62
Lovecký salám99,04170,43148,2049,1651,00
Tvaroh (kg)54,21124,90108,6154,40100,53
Máslo 250g25,9344,7338,9012,9750,10
Mléko 1l polotučné11,9319,4016,874,9441,30
Ochucené sýry regál (kg)97,26231,20201,04103,78106,71
Eidam 45 % a 20 %93,14189164,3571,2176,36
Zdroj: PK ČR. Započteny jsou i slevy, bonusy a poplatky. Ceny jsou kalkulovány bez DPH. Uvádíme průměrné hodnoty vypočtené z cen až šesti řetězců.

Tvrdíte, že cena pro spotřebitele je vysoká. Nebylo by z pohledu výrobců smysluplnější tlačit na zvýšení dodavatelských cen a zachování stávající úrovně na prodejnách?
Říkáme, že kdyby se úroveň přirážek snížila na deklarovaných 23 procent, mohlo by to mít za následek zvýšení kvality, protože by se mohly zvednout dodavatelské ceny, a zároveň by mohlo dojít ke snížení spotřebitelské ceny. Jestliže přirážka výrobku je sto procent, tak prostor pro zlevnění je hodně veliký. Proto mě fascinuje, že když dojde k nějakému výkyvu na trhu, začínají řetězce argumentovat, že se nutně musí cena zvýšit o jedno či dvě procenta. Proč, když pracují s přirážkou, kde jednotky procent nehrají roli?

Máme aktuální přehled slev

Potraviny je výhodné nakupovat v akci, zejména značkové produkty. Přehled  najdete na AkcniCeny.cz.

Meziročně podle vás přirážka řetězců u většiny výrobků vzrostla o deset procent. Jak se to mohlo obchodníkům podařit prosadit, když řada domácností šetří a velká část zákazníků není příliš ochotna platit za dražší zboží?
Snadno. Nechali spotřebitelské ceny na přibližně stejné úrovni a snížili dodavatelské. A tím dochází ke zvyšování přirážky. Takže poklesly dodavatelské ceny, zatímco spotřebitelské ceny se podle statistického úřadu zhruba o tři až čtyři procenta zvýšily.

Podle vás nejsou podobně vysoké přirážky ve starých zemích EU obvyklé. Proč se je tedy daří prosazovat řetězcům v Česku?
Tamní státy se o své občany více starají, než je tomu v České republice. Hlídají si, za kolik jsou prodávány potraviny. To je dáno regulací. A politici tlačí na ty, kdo mají cenotvorbu v ruce, což jsou třeba síťoví operátoři, ale také obchodníci. To se v Česku neděje.

Dovoluje však česká legislativa Ministerstvu zemědělství, případně dalším úřadům mluvit do cenotvorby řetězců?
Zákony umožňují všechno a je to jen o odvaze politiků to udělat. Mohou se třeba  podívat na cenu v nějakém diskontu v Česku a u stejného diskontu v Německu. Přepočítat si to na kupní sílu a říct řetězcům, že jsme si srovnali ceny a že čekáme,  že zboží bude o dvacet procent levnější. Pak je zde celá řada nástrojů, jak tomu, kdo se nebude ochoten přizpůsobit, znepříjemnit život. Na to nepotřebuji žádnou změnu zákonů, stačí jen odvaha využít ty existující.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.