Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fondy si vezmou až 1,5 % ročně, do penze z nich mohly být statisíce

  1:06aktualizováno  1:06
Poplatky za správu peněz v chystaných penzijních fondech by se mohly lidem prodražit. Ministerstvo počítá s poplatkem až 1,5 % ročně. V praxi to znamená, že kdyby člověk stejně šikovně investoval své peníze sám, vydělal by třeba o stovky tisíc korun víc.

Díky poplatkům za spravování účtu by se mohlo penzijní spoření klientovi prodražit. | foto: Profimedia.cz

Například při poplatku 1,3 % za správu peněz v dynamickém fondu (vydělával by např. 6 % ročně) by klient s platem 17 tisíc korun měsíčně (a každoročně rostoucím) naspořil za čtyřicet let 1,8 milionu korun. Kdyby si peníze stejně dobře zhodnocoval sám, bez poplatku, přišel by si na 2,46 milionu.

Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, který včera zveřejnilo na svých webových stránkách k veřejné diskusi. Obsahuje celkem čtyři varianty, jak nastavit poplatky za správu klientských peněz.

"Výše poplatků byla stanovena na základě analýzy nákladů fondů kolektivního investování," uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Klientovi by se za správu strhávaly peníze podle míry risku

Všechna řešení počítají s tím, že by se klientovi každoročně strhávalo určité procento z peněz vložených do penzijního fondu. Jeho výše by se lišila podle náročnosti správy - nejpracnější je hlídat investice do akcií, naopak nejméně pracné nakupování českých státních dluhopisů.

Prvních pět let by byl poplatek navržen o něco vyšší, aby si nově vzniklé penzijní fondy mohly pokrýt své počáteční investice.

Druhá varianta k poplatku za správu přidává ještě poplatek z pravidelné měsíční úložky ve výši jednoho procenta. Tedy při platu 20 tisíc korun hrubého by klient měsíčně musel ukládat minimálně 1 000 Kč (3 % vyvedení peněz ze státního důchodu + 2 % ze svého).

Jak by mohly vypadat poplatky

v nových penzijních fondech

Podívejte se v přehledné TABULCE

Už první rok by tak fondu odvedl 276 korun (bez ohledu na zhodnocení) a každý další rok víc a víc. Takto stržené peníze už se klientovi nemohou dál zhodnocovat. Pro představu - 276 korun by při 4% výnosu ročně (výnos desetiletého státního dluhopisu se splatností 2022) za čtyřicet let vydělalo 28 tisíc korun.

Varianty tři a čtyři počítají vedle poplatku za správu i se srážkou z výnosu. Tedy z každé vydělané tisícikoruny by fond klientovi srážel padesát nebo sto korun. Teoreticky by tak byl motivován vydělávat co nejvíc. Riskování za vidinou vysokého zisku by však stejně pravděpodobně mohlo vést ke ztrátám. Fond by tak některé roky mohl naopak vydělat méně než v předchozích variantách.

Ministerstvo plánuje i další poplatky

"Tento druh poplatků se používá u investičních fondů s agresivní strategií, které nejsou vhodné pro dlouhodobé investování," soudí Karel Svoboda, šéf ČSOB Penzijního fondu Stabilita. Upřednostňuje první dvě varianty.

Podle něj není dnes poplatek u dynamického fondu vyšší než 1,5 %. "Výš nemá cenu jít, nemělo by to hodnotu pro klienty," říká Svoboda. Varuje před situací na Slovensku, kde si fondy smějí brát jen maximálně 0,3 % ročně. Fondy se bojí, aby je budoucí vlády "nezkrouhly".

Ministerstvo počítá také s dalšími poplatky - například za převod peněz do konkurenční penzijní společnosti (po určité době by mohl být zdarma) nebo za převod například z konzervativního fondu do dynamického (jednou ročně zdarma).

Na přání fondů dojde pravděpodobně také k regulaci odměny zprostředkovatelům, kteří budou klienty pro fondy "lovit". Cenová válka by se totiž mohla fondům výrazně prodražit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.