Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyšetřování IPB: nová zpráva, ale chybí viník

  16:44aktualizováno  16:44
Dosavadní působení parlamentní komise, která vyšetřuje okolnosti převzetí Investiční a Poštovní banky konkurenční Československou obchodní bankou, stále žádné konkrétní výsledky nepřineslo. Vyplývá to alespoň z dílčí zprávy připravené pro Poslaneckou sněmovnu. Tým vedený lidoveckým poslancem Miroslavem Kalouskem už vyslechl 27 svědků z bankovního sektoru i státní správy. Ve zprávě ale neoznačuje vinu konkrétního člověka za způsob jakým stát hospodařil v IPB ani nevyzývá k uplatnění trestní odpovědnosti.

Materiál o rozsahu 7740 listů, který komise vytvořila svojí činností, shromažďuje podle členů závažné poznatky. Někteří tvrdí, že debata o závěrečné zprávě ve sněmovně bude velmi bouřlivá.

Vláda uvalila na Investiční a Poštovní banku loni 16. června nucenou správu. Důvodem bylo špatné hospodaření banky a hrozba nesolventnosti, protože klienti začali hromadně vybírat své vklady. Za tři dny podepsala smlouvu s ČSOB o převzetí banky. Parlamentní komise pro vyšetřování kauzy IPB vznikla na začátku loňského července z iniciativy ODS.

Předseda komise Kalousek už dříve avizoval, že ani druhá předběžná zpráva nebude vzhledem k rozpracovanosti jednotlivých případů uvádět žádné konkrétní výsledky.

V náznacích pouze uvádí, jakým směrem by se vyšetřování do poloviny roku mělo ubírat. Do konce června totiž komise musí sněmovně předložit konkrétní zprávu o výsledcích svého šetření.

Politická esa na poslaneckém koberečku
Mezi vyslechnutými svědky jsou mimo jiné bývalý guvernér České národní banky Josef Tošovský, ministr financí Pavel Mertlík, jeho náměstek Eduard Janota nebo ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Všichni byli vyslechnuti do poloviny loňského září, kdy komise předkládala první předběžnou zprávu sněmovně.

Od doby převzetí probíhá v IPB audit, který rozdělí aktiva banky na bezproblémová a riziková, na která bude moci ČSOB uplatnit předem neomezenou státní záruku. Stát zatím očekává, že účet za IPB bude znít na 50 až 100 miliard korun.

Ve druhém kole pak před ní stanuli bývalí ministři financí Ivan Pilip a Ivan Kočárník, expředseda Fondu národního majetku Roman Češka nebo exministr pro privatizaci Jiří Skalický.

Do konce svého řádného působení chtějí Kalouskovi lidé prozkoumat okolnosti bankovního dohledu, co vedlo vládu k uvalení nucené správy na IPB a jaké události provázely prodej banky do rukou ČSOB.

Poslanci slibují, že do závěrečné zprávy zapracují také doporučení pro postup dalších institucí. Chtějí také navrhnout legislativní pravidla pro výkon vlastnických práv státu a regulační mechanismy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.