Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na penzi si spoří skoro polovina lidí, od loňska jich ale ubylo

  9:27aktualizováno  9:27
U penzijních společností spořilo na konci září ve třetím pilíři 4,831 milionu účastníků, tedy o 130 tisíc méně než na konci loňského roku. Asociace penzijních společností vyzývá politiky k zatraktivnění spoření.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Počet klientů v transformovaných fondech klesl o 232 tisíc na 4,64 milionu, ve fondech účastnických naopak stoupl o 102 tisíc na 193 tisíc.

„Odliv klientů spořících na penzi pokračoval ve třetím čtvrtletí podobným tempem jako v předchozím období, kdy v každém letošním kvartálu ubylo ze systému více než 40 tisíc lidí. S úpravami podmínek spoření vedoucími k jeho zatraktivnění by tedy politici neměli příliš otálet,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk.

Penzijní společnosti koncem září spravovaly ve fondech účastníkům 310 miliard korun, o necelých deset procent více než začátkem roku. Z toho v transformovaných fondech je 304,8 miliardy Kč, v účastnických fondech 3,472 miliardy Kč a v důchodových fondech 1,4 miliardy Kč. V důchodových fondech druhého pilíře, jejichž zrušení schválila ve středu vláda, je 83 tisíc lidí.

Pětině přispívá zaměstnavatel

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo na konci září 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 973 tisíc účastníků, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 664 Kč měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 766 Kč měsíčně.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 lze uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a v neexistenci výsluhové penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Měření emisí u dieselového motoru na STK. U auta se sleduje teplota oleje a...
Dieseloví zabijáci škodí dál. Hon na auta bez filtru zůstal na papíře

Nezabíjí sice přímo jako při dopravní nehodě, přesto mají na svědomí jen u nás stovky životů kvůli škodlivinám, které vypouštějí do ovzduší. Řeč je o...  celý článek

(ilustrační snímek)
V Česku se poprvé vyskytl africký mor prasat. Do chovů zatím nepronikl

Na území Česka se vůbec poprvé objevil africký mor prasat. Před nebezpečnou nemocí veterináři v minulosti několikrát varovali, před třemi lety se mor vyskytl v...  celý článek

Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank
Banky toho ví o klientech čím dál víc, říká šéf Raiffeisenbank Vida

Získat nového klienta není sólo hra nových bank. Bojují o ně i tradiční finanční ústavy jako Raiffeisenbank. Ta má nyní zhruba o třetinu klientů více než před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.