Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vodárny si počítají nadstandardní marže. Nejvíce na severní Moravě

  4:01aktualizováno  4:01
České vodárenské společnosti počítají při kalkulaci cen vodného a stočného s nadprůměrnými maržemi. Jejich průměrný zisk se pohybuje kolem deseti procent, v některých případech je to však až čtyřicet procent. Ukazuje to přehled vyúčtování nákladů, které každý rok posílají vodárenské společnosti na ministerstvo zemědělství.

Vodárny vykazují rekordní marže (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

MF DNES sestavila tabulku dvaceti největších vodárenských společností a jejich marží - tedy zisku, který dají do kalkulace ceny vody v poměru k celkovým nákladům na vodné a stočné. Stát ovšem sám neví, co má být přiměřený zisk, a čísla víceméně jen sbírá, aniž by řešil nadstandardní ziskovost některých společností.

Zatím poslední dostupná čísla jsou za rok 2011, data z vyúčtování za loňský rok budou až letos v červenci. Rekordmanem ve výši kalkulovaného zisku jsou Severomoravské vodovody a kanalizace, u kterých zisk v poměru k celkovým nákladům přesáhl v minulých letech i hranici čtyřiceti procent.

Finanční úřad jim za to udělil pokutu, tu však později ministerstvo financí zrušilo. "Majitelé mají nárok na dividendy ze zisku, firma ho tvoří i díky vysoké efektivitě, ke které dospěla vnitřními opatřeními. Ze zisku navíc hradí investice do infrastruktury, které nemusí platit obce a města, a odvádí daně," argumentoval tehdy šéf vodáren Miloslav Kyncl, proč dosahují takové marže.

Na jiných energiích společnosti tolik nevydělávají

Šéf oborového sdružení Sovak František Barák tvrdí, že průměrný zisk je mezi pěti až sedmi procenty. "Velké rozdíly v míře zisku v jednotlivých letech mohou být ovlivněny řadou faktorů: prodejem nepotřebného majetku, potřebou nových investic, opravami, změnou cen nakupované vody, změnou nájemného, změnou daní," vypočítává Barák.

Vodárny

Ministerstvo zemědělství však předkládá jiná čísla: podle nich dosahuje průměrná zisková marže u padesátky největších firem necelých deseti procent. Jinými slovy, z každé koruny zaplacené za vodu mají vodárny necelých deset haléřů zisku.

V porovnání s jinými energiemi jde o vysoké číslo: například teplárny uvádějí v průměru marži mezi pěti a sedmi procenty, někdy i méně. Například v Liberci činí zisk u tamější teplárny kolem dvou procent z celkových nákladů.

Kolik je přiměřeně? Zákon to neříká

Problémem českých zákonů je však chybějící definice toho, co znamená přiměřený zisk. Vodárny si tak tento údaj mohou vykládat po svém a těžit ze svého monopolního postavení. Voda přitom patří dlouhodobě mezi komodity, jejichž cena roste nejrychleji.

"Vzhledem k odlišné situaci v jednotlivých lokalitách to ani nemůže být stanoveno. Ve vodárenském sektoru funguje více než 2 200 provozovatelů s různým kapitálovým vybavením co do objemu i do struktury," vysvětlil absenci přesné definice mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj se mohou lidé při podezření z porušení cenových pravidel obrátit na finanční úřad.

Provoz největších vodáren je v rukou zahraničních koncernů, které posílají svým majitelům pravidelně solidní dividendy. U největších firem však zisková přirážka začala v poslední době mírně klesat.

Cenu vody má hlídat ministerstvo financí, debatuje se také o zřízení speciálního regulátora po vzoru Energetického regulačního úřadu. Ministerstvo financí od ledna změnilo předpis, který upravuje ceny vodného a stočného. Ten umožňuje vodárnám zvedat ročně zisk až o pět procent. Lidem účty za vodu stále stoupají, i když s ní čím dál více šetří.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.