Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rychlovlaky plánovali už komunisté. Často rychlejší, než chce stát teď

  11:11aktualizováno  11:11
Politici se v posledních letech předhání ve slibech, kdy u nás lidé začnou jezdit vysokorychlostními vlaky. Jenže o modernější železnici se u nás mluví už přes třicet let. Plánovat je totiž začali už komunisté. A velkoryseji než nyní.

Mapka zamýšlených tratí v archívním čísle časopisu Železniční technika z roku 1990. | foto: Časopis Železniční technika

Ukazují to archivní čísla časopisu Železniční technika z roku 1990. Pohled do tehdejších textů však ukazuje, že jsme se od té doby v plánech nepohnuli, dokonce jsme se dostali i částečně zpět.

„V březnu 1989 byl Státní ústav dopravního projektování pověřen vypracováním koncepce vysokorychlostních tratí v ČSFR,“ uvádí v textu Jaroslav Žemlička z této organizace. Dokumentace měla objasnit prakticky to, co se stát opakovaně snaží zjistit i teď: kudy rychlé vlaky vést, ekonomickou návratnost nebo vliv na životní prostředí.

Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta

Tehdejší koncepce počítaly se stavbou tratí na rychlost kolem dvou set kilometrů v hodině se smíšeným provozem osobních i nákladních vlaků. „Doporučujeme nové, samostatné dvojkolejné tratě zaústěné do stávajících uzlů,“ uvádí text.

Osobní vlaky měly jezdit rychlostí do 250 kilometrů v hodině, nákladní 160 kilometrů za hodinu. Celkem měla síť vysokorychlostních tratích v tehdejším Československu dosáhnout 1 600 kilometrů.

Za základ autoři studie považují trasu mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Bratislavou. Obě trasy jsou vedené ve dvou variantách: jižní a severní. Severní počítá s trasováním přes Pardubice a Olomouc a do Ostravy, spojení na jih mělo vést odbočkou u Litomyšle a dál do Brna a Bratislavy. Jižní varianta kopírovala z velké části D1, v Brně by se trať rozdělila a do Ostravy by vedla přes Přerov.

Už tehdy autoři projektu řešili i napojení na tehdejší Německou spolkovou republiku, dokonce velkoryseji než nyní. Zatímco nyní stát počítá s tím, že na úseku z Plzně na státní hranici s Bavorskem pojede vlak většinou kolem stovky, pár kilometrů stošedesátkou, komunisté už tehdy počítali nejméně s dvoustovkou.

GLOSA: Rychlovlak není důležitý pro Česko, chce ho Evropa

Podobné je to i se spojením s Rakouskem přes České Budějovice, kde se rychlost po modernizaci zastaví na stošedesátce, i když v původních plánech za socialismu byla o devadesát kilometrů vyšší rychlost.

Už dnes je velká část této trati po modernizaci. Přesto je ale je typická rychlost na úseku Horní Dvořiště - České Budějovice 70 až 90 kilometrů v hodině a ani mezi Strančicemi a Benešovem vlaky nepřesahují stovku.

Podobně zpět jde současné vedení SŽDC i s tratí Brno - Přerov. U ní projektanti vymysleli studii proveditelnosti tak, že se vyplatí údajně vést trať jen rychlostí na 200 kilometrů v hodině. Použili k tomu jednoduchou metodu: rychlejší trať vedli mnohem delším koridorem a ještě úvratí v Přerově pro další pokračování do Ostravy (více zde).

Stále jen slova

V Česku se zatím o vysokorychlostních tratích stále jen mluví. SŽDC se ani nepodařilo vysoutěžit zakázku na studii proveditelnosti na koncept vysokorychlostních tratí, proto se rozhodla posuzovat jednotlivé tratě. Velké spory se také vedou o to, na jaké rychlosti se má stavět, velká část zdejší odborné veřejnosti se kloní k maximu 250 kilometrů v hodině, zatímco v Evropě se staví často na vyšší rychlost. Zatím nejblíže, alespoň podle slibů, je vysokorychlostní spojení do Drážďan.

Jedním z argumentů odpůrců rychlých tratí u nás je i to, že jsme malá země. Do rychlých spojení se ale vrhly i podobně velké země, jako my, například Portugalsko, Belgie nebo Nizozemsko.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Airbus A380 Lufthansa
Lufthansa přesouvá největší letadla, hádá se o poplatky ve Frankfurtu

Napětí mezi největším německým dopravcem a letištěm ve Frankfurtu roste. Lufthansa se kvůli vysokým poplatkům na své hlavní základně rozhodla přesunout část...  celý článek

První rok opravy dálnice D1.
Boj o osmimiliardové dokončení D1. Úřad vrátil Porr do soutěže

Antimonopolní úřad vrátil do hry o jednu z největších zakázek na českých silnicích sdružení firem vedené společností Porr. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)...  celý článek

Změnu názvu SŽDC nechystá, musel by se kvůli tomu přepisovat zákon.
Správce železnice má nové logo za dva miliony, krkolomný název zůstává

Největší státní organizace podle počtu zaměstnanců změní od 1. ledna své logo. Správa železniční dopravní cesty za nový vzhled zaplatí 1,9 milionu korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.