Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rychlovlaky plánovali už komunisté. Často rychlejší, než chce stát teď

  11:11aktualizováno  11:11
Politici se v posledních letech předhání ve slibech, kdy u nás lidé začnou jezdit vysokorychlostními vlaky. Jenže o modernější železnici se u nás mluví už přes třicet let. Plánovat je totiž začali už komunisté. A velkoryseji než nyní.

Mapka zamýšlených tratí v archívním čísle časopisu Železniční technika z roku 1990. | foto: Časopis Železniční technika

Ukazují to archivní čísla časopisu Železniční technika z roku 1990. Pohled do tehdejších textů však ukazuje, že jsme se od té doby v plánech nepohnuli, dokonce jsme se dostali i částečně zpět.

„V březnu 1989 byl Státní ústav dopravního projektování pověřen vypracováním koncepce vysokorychlostních tratí v ČSFR,“ uvádí v textu Jaroslav Žemlička z této organizace. Dokumentace měla objasnit prakticky to, co se stát opakovaně snaží zjistit i teď: kudy rychlé vlaky vést, ekonomickou návratnost nebo vliv na životní prostředí.

Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta

Tehdejší koncepce počítaly se stavbou tratí na rychlost kolem dvou set kilometrů v hodině se smíšeným provozem osobních i nákladních vlaků. „Doporučujeme nové, samostatné dvojkolejné tratě zaústěné do stávajících uzlů,“ uvádí text.

Osobní vlaky měly jezdit rychlostí do 250 kilometrů v hodině, nákladní 160 kilometrů za hodinu. Celkem měla síť vysokorychlostních tratích v tehdejším Československu dosáhnout 1 600 kilometrů.

Za základ autoři studie považují trasu mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Bratislavou. Obě trasy jsou vedené ve dvou variantách: jižní a severní. Severní počítá s trasováním přes Pardubice a Olomouc a do Ostravy, spojení na jih mělo vést odbočkou u Litomyšle a dál do Brna a Bratislavy. Jižní varianta kopírovala z velké části D1, v Brně by se trať rozdělila a do Ostravy by vedla přes Přerov.

Už tehdy autoři projektu řešili i napojení na tehdejší Německou spolkovou republiku, dokonce velkoryseji než nyní. Zatímco nyní stát počítá s tím, že na úseku z Plzně na státní hranici s Bavorskem pojede vlak většinou kolem stovky, pár kilometrů stošedesátkou, komunisté už tehdy počítali nejméně s dvoustovkou.

GLOSA: Rychlovlak není důležitý pro Česko, chce ho Evropa

Podobné je to i se spojením s Rakouskem přes České Budějovice, kde se rychlost po modernizaci zastaví na stošedesátce, i když v původních plánech za socialismu byla o devadesát kilometrů vyšší rychlost.

Už dnes je velká část této trati po modernizaci. Přesto je ale je typická rychlost na úseku Horní Dvořiště - České Budějovice 70 až 90 kilometrů v hodině a ani mezi Strančicemi a Benešovem vlaky nepřesahují stovku.

Podobně zpět jde současné vedení SŽDC i s tratí Brno - Přerov. U ní projektanti vymysleli studii proveditelnosti tak, že se vyplatí údajně vést trať jen rychlostí na 200 kilometrů v hodině. Použili k tomu jednoduchou metodu: rychlejší trať vedli mnohem delším koridorem a ještě úvratí v Přerově pro další pokračování do Ostravy (více zde).

Stále jen slova

V Česku se zatím o vysokorychlostních tratích stále jen mluví. SŽDC se ani nepodařilo vysoutěžit zakázku na studii proveditelnosti na koncept vysokorychlostních tratí, proto se rozhodla posuzovat jednotlivé tratě. Velké spory se také vedou o to, na jaké rychlosti se má stavět, velká část zdejší odborné veřejnosti se kloní k maximu 250 kilometrů v hodině, zatímco v Evropě se staví často na vyšší rychlost. Zatím nejblíže, alespoň podle slibů, je vysokorychlostní spojení do Drážďan.

Jedním z argumentů odpůrců rychlých tratí u nás je i to, že jsme malá země. Do rychlých spojení se ale vrhly i podobně velké země, jako my, například Portugalsko, Belgie nebo Nizozemsko.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.