Ministerstvo financí očekává, že tento zásah do systému DPH přinese státnímu rozpočtu pět až šest miliard korun, tedy čtvrtinu z celkových 20 miliard potřebných na odstranění škod z povodní.
U jednotlivých položek zboží nebo služeb nebude vyšší daň na první pohled příliš nápadná. Například u základních potravin půjde o desetihaléře. Když se však sečte měsíční rodinný nákup potravin, je už řeč o desetikorunách.
Průměrná rodina utratí za měsíc 16 157 korun. Zhruba pětina této sumy padne na potraviny. Namísto současných 3296 korun by tak po zvýšení DPH přišly rodinný rozpočet potraviny na 3361 korun měsíčně. Jen na jídle by tak rodina zaplatila měsíčně státu o 65 korun více. U rodiny důchodců s průměrnou penzí by zvýšení činilo 43 korun. Třísetkorunový účet za pevný či mobilní telefon by pak byl po zvýšení DPH vyšší o šest korun.
Vládní záměry však nekončí u šachů se sazbami. V horizontu několika týdnů chce ministerstvo financí předložit i návrh na přesun některých služeb ze zvýhodněné sazby do vyšší. Zatím není připraven konkrétní seznam, ale vážné úvahy se vedou například o účetnictví nebo poradenských a právních službách.
Zde už by bylo zdražení výraznější: dvoutisícový účet za právníka by se zvýšil o 320 korun. Ve hře je i otázka telekomunikací.
Ekonomové upozorňují, že přesuny v DPH zvýší celkový růst cen zhruba o jedno procento. Zkušenosti totiž podle nich ukazují, že zatímco na zvýšení daní obchodníci okamžitě reagují vzestupem cen, snížení sazeb jim spíše zvýší zisky, ale lidem levnější zboží a služby nepřinese.
Situace se bude výrazně lišit obor od oboru a také podle regionů. Tam, kde je mezi prodejci ostrá konkurence, mají zákazníci šanci, že se dočkají i mírného zlevnění.
