"Zvýšení DPH zvýší výdaje nízkopříjmových skupin za potraviny na pětadvacet procent, u středněpříjmových na dvacet procent. To dále povede k nákupu levnějších a méně kvalitních potravin, a dostaneme se tak na úroveň málo vyspělých státu," řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce předseda Potravinářské komory Miroslav Toman.
Na Slovensku podle něj zvýšení DPH na 20 procent vedlo k poklesu potravinářského průmyslu až o třicet procent.
Toman rovněž upozornil, že se může zvýšit objem přeshraničních nákupů potravin a dovoz nekvalitních potravin. Navíc podle něj není vůbec jisté, že by vyšší daně zvýšily i výběr. "Vidíme to u alkoholu nebo například u nafty," dodal.
Fuksa: Prodejci promítnou růst DPH do cen jen částečně
Ministr zemědělství Ivan Fuksa v pořadu namítl, že dopady zvýšení DPH do ceny potravin očekává jeho úřad přibližně stejné jako při posledním zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent. Zvýšení DPH by se tak podle ministra mělo promítnout do cen potravin jen zhruba čtvrtinově.
"Z toho, co se chystá, mám veliké obavy, a myslím si, že to skončí blbě," uvedl v pořadu prezident Agrární komory Jan Veleba. Všechny sousední země kromě Slovenska mají podle něj na potraviny nižší sazby. "Nárůst bude mít dramatický dopad na prvovýrobce, tedy i na zemědělství," dodal.
Premiér Petr Nečas s možností zvýšit DPH na 19 procent kvůli zhoršující se situaci v Evropě souhlasí. Sazba daně z přidané hodnoty by se podle něj zvedala jen dočasně tak, aby celková daňová zátěž na konci volebního období jeho vlády nebyla vyšší než na jeho počátku (viz předchozí článek).
Zároveň by se sazba nezvyšovala u všech položek. Sníženou sazbu by měly mít léky, knihy a tiskoviny. Věci veřejné s tímto návrhem nesouhlasí a budou navrhovat, aby se zvýšily firemní daně a také aby se obnovilo progresivní zdanění fyzických osob.
Původní plány vlády přitom ohledně DPH počítaly se zvýšením spodní sazby DPH od roku 2012 z deseti na 14 procent a v roce 2013 se sjednocením obou sazeb na 17,5 procenta. Nyní jsou sazby 10 a 20 procent.
