Sociální demokraté počítají s tím, že zdanění lidí se stotisícovými a vyššími platy novou sazbou 38 procent přinese do státní pokladny pět miliard korun. V takzvané Oranžové knize Finance navíc ČSSD píše o dočasném zvýšení stropů na zdravotní a sociální pojištění. Komunisté by si přáli sazbu daně ještě vyšší a stropy by zrušili úplně. Zachrání však vyždímání bohatých státní rozpočet?
Jeho letošní schodek se plánuje na 163 miliard. Slíbená vyšší daň pro občany s příjmy nad pojistný strop (142 tisíc měsíčně) zasáhne podle propočtů MF DNES maximálně 60 tisíc lidí. Navíc ti nejbohatší jsou poměrně mobilní, co se týká přesídlení do zahraničí či jiného způsobu, jak alespoň část svých příjmů od vyšších daní a odvodů uchránit.
Majitele České zbrojovky, podnikatele Rudolfa Ovčařího, zvýšení daní neděsí, s úspěchem levice ve volbách dokonce počítá. Jeho firmy jsou zcela legálně registrované v daňově přátelštějším zahraničí, výše zdanění jeho osobního příjmu ho příliš nezajímá. Asi ví proč, nakonec Česko není jedinou zemí, kde může jako rezident odvádět daně. Také firmy dokážou optimalizovat zdanění svých vysokopříjmových zaměstnanců.
Vyšší daně by Česku mohly uškodit
To, co vypadá jako armagedon bohatých, se může změnit v jejich útěk do bezpečí a ve smyčce levice mohou uváznout i lidé s příjmy o řád níž.
KDU-ČSL například navrhuje danit více už od 50 tisíc hrubého (sazba 18 procent) a Jiří Paroubek před časem mluvil o 40tisícové hranici.
"Nepřipravujeme zásadní plošné zvýšení daňové zátěže," je to jediné, co ve svém programu ČSSD slibuje černé na bílém. Prostor pro rozšíření skupiny, která "to zaplatí", je tak otevřený.
znalci daní se připravují na leviciVymýšlejí krizové scénáře, jak se bránit vyšším daním |
ČSSD chce navíc odstranit superhrubou mzdu. Zároveň s tím by však musela posunout dnešní 15procentní sazbu daně z příjmu alespoň na 23 procent a snížit slevy na daňového poplatníka. Jinak na tom stát prodělá. "Určitě se bude muset něco udělat s odpočty či s výší daně," potvrzuje ekonom Leoš Vítek z Katedry veřejných financí VŠE.
Každá změna daňového systému také něco stojí. "Pro firmy i pro stát to znamená přenastavení systémů, vzrostou náklady na daňové poradce, firmy budou muset přepočítávat rozpočty," vyjmenovává Petr Frisch, ředitel daňového oddělení PricewaterhouseCoopers.
Firmy by si vyšší daně líbit nenechaly. "Pokud mají odbory a zvýší se daně všem, budou odbory tlačit na vyšší růst mezd. Firmy proto zvažují, že by přesunuly výrobu někam, kde je pracovní síla levnější," tlumočí úvahy svých klientů před volbami Frisch. Vyšší daně z práce tak českou ekonomiku nezachrání, naopak by jí mohly uškodit.
Terén je připraven
Na myšlenku vyšší daně z příjmu nás už od poloviny loňského připravuje úřednický ministr financí Eduard Janota. Od ledna je strop na odvody sociálního a zdravotního pojištění o polovinu výš. A do Bruselu poslal návrh na řešení děravého rozpočtu v příštích letech zavedením sazby daně 31 procent nad nové stropy (přínos 2 miliardy).
Teď připravuje návrh rozpočtu na příští rok a s jakou daní v něm počítá, nechce říci. "Nebudu se k tomu teď vyjadřovat, nechtěl bych před volbami nikoho provokovat," uvedl.
Rozbuška jménem daně má ještě jednu zápalnou šňůru. Je jí nedávný výrok Ústavního soudu o tom, že lidé s vysokými výdělky odvádějí moc vysoké pojistné a dostávají za to příliš nízký důchod. Jedním z možných řešení je pojistné nahradit vyšší daní z příjmu. Rozbuška zřejmě exploduje, teď jde o to, aby však daně nevystřelily příliš vysoko.
