Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výstavba plzeňského obchvatu odstartovala

  12:49aktualizováno  12:49
Plzeň - Až tři a půl roku po otevření dálnice z Plzně do Rozvadova zahájil v pondělí investor stavby - Ředitelství silnic a dálnic Praha (ŘSD) - výstavbu první osmikilometrové části obchvatu Plzně. Asi třetina obchvatu dálnice D5 v úseku Sulkov - Útušice by měla být podle vyjádření Petra Laušamana z ŘSD dokončena v roce 2003. Stát bude asi dvě a půl miliardy korun. Termín dokončení celého obchvatu má však v rukách Vrchní soud. Ten má totiž koncem března rozhodnout, zda ministerstvo pro místní rozvoj neporušilo vydáním územního rozhodnutí na schválenou delší trasy obchvatu zákon.

Dlouhá či krátká varianta?
Poslední variantu navrhl předchůdce ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita Jaromír Císař.
"Už za pár let nebudou pod vašimi okny projíždět kamiony a znečišťovat vám vzduch, protože jsem právě rozhodl o tom, kudy povede obchvat města," vzkázal Plzeňanům v září 1999 Císař.

Rozhodnutí soudu zpochybnily obce Štěnovice a Útušice, desítky vlastníků pozemků a dvě občanská sdružení. Nesouhlasí s trasou, jež by měla procházet vrchem Val u Štěnovic. Jestliže soud dá opůrcům trasy za pravdu, investor nebude moci získat další stavební povolení.

"Pokud bude výrok soudu příznivý, mohlo by se po dálnici kolem Plzně jedit nejdříve v letech 2004 - 2005," prohlásil po slavnostním zahájení stavby části obchvatu Petr Laušman.

Ministrům se zdržování stavby nelíbí
Ministr dopravy Jaromír Schling doufá, že se ještě letos podaří odstartovat stavbu z druhého konce obchvatu v úseku Ejpovice - Štěnovice. "Obchvat Plzně je špatným příkladem toho, jak někteří lidé bez jakékoliv zodpovědnosti dokáží zastavit stavbu. Přitom upozorňuji, že se nejedná o spor mezi investorem a ministertvem životního prostředí," uvedl Jaromír Schling.

Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit odmítl spekulovat, jaké šance bude mít příští týden u Vrchního soudu schválená delší trasa. "Nerad bych jednání soudu jakkoliv ovlivňoval," sdělil Lachnit. Ministr považuje desetileté spory o trasu dálnice kolem Plzně za důsledek především nedokonalého zajištění institutu veřejného zájmu v České republice. "Poučení vidím především v tom, že musíme institut veřejného zájmu, kterým například stavba dálnice je, posílit, abychom jej dokázali účinně hájit," konstatovla Lachnit. 

Primátor Plzně Jiří Šneberger označil zahájení stavby pouze za první krok. "Pádný důvod k oslavě bude teprve až první řidič projede po celém obchvatu Plzně," řekl primátor.

Děti Země demonstrovaly
Slavnostní start stavby si nenechali ujít ani ekologičtí aktivisté ze sdružení Děti Země, kteří při poklepávání symbolického základního kamene rovinuli transparent s nápisem Vítáme stavbu kratší trasy obchvatu. "Tenhle úsek pořád ještě vyhovuje oběma variantám obchvatu," vysvětlila jedna z aktivistek. Adéla Kubíčková z Dětí Země prohlásila, že pokud přístí týden soud rozhodne ve prospěch delší trasy, nebudou Děti Země stavbě dálnice bránit. "My jsme připraveni verdikt soudu respektovat, ať už bude jakýkoliv," dodala Kubíčková.

Spory o dálnici trvají deset let
Spory o trasu dálnice D5 kolem Plzně se táhnou zhruba deset let. Na začátku devadesátých let schválila česká vláda Petra Pitharta trasu, která měla protnout okraj západočeské metropole mezi jejími částmi Černice a Bručná.

Později však kabinet Václava Klause především kvůli protestům představitelů města rozhodnutí změnil a schválil delší variantu. Ta v důsledku toho v nejspornějším úseku opustila katastr města a přiblížila se k obci Štěnovice.

Dotčené obce, majitelé pozemků a občanská sdružení se však postavili proti. Územní rozhodnutí pak odpůrci delší trasy napadli u Vrchního soudu, který v srpnu roku 1997 řekl, že územní rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se zákonem.

Ministerstvo životního prostředí se po roce 1998 postavilo za stavbu takzvané kombinované varianty. Při zmíněném řešení navrhlo využít okrajových částí delší varianty a v nejspornějším úseku vést dálnici po kratší trase blíže k Plzni.

V roce 1999 však ministerstvo pro místní rozvoj znovu potvrdilo územní rozhodnutí na delší trasu. Její odpůrci znovu podali žalobu k Vrchnímu soudu. Jedním z nejspornějších momentů kauzy je přitom fakt, že investor stavby dodnes nezískal od ministerstva životního prostředí souhlas k zásahu do takzvaného významného krajinného prvku vrchu Val u Štěnovic. Na chybějící rozhodnutí upozornil Vrchní soud už v roce 1997.

Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit oficiálně zahájil poklepáním na základní kámen výstavbu části dálničního obchvatu Plzně v úseku Sulkov - Útušice. Na budovaném úseku obchvatu, jehož výstavba přijde přibližně na 2,5 miliardy korun, by se mělo začít jezdit v polovině roku 2003 (19. března 2001).

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pojišťovny vypsaly tendr na vakcíny. Úspěch má na dosah jen Avenier

Ročně píchnou lékaři dětem v rámci povinného očkování více než 1,3 milionu vakcín. Zdravotní pojišťovny za to zaplatí asi 660 milionů korun. Pojišťovny nyní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.