Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výstroj na ,jedno použití

  22:24aktualizováno  22:24
Konec tisíciletí byl také ve znamení návratu ke kořenům. Na oblibě získalo letní sportovní oblečení ve stylu “safari” s velkým zastoupením přírodních materiálů a také barevnost části výrobků přesedlala na umírněné přírodní barvy. Renesance “telemarku” – lyžařského stylu zavátého časem – vrátila na bílé svahy “staré” svetry, pumpky a podkolenky, jakožto nezbytnou součást vzezření novodobého vyznavače lyžařských švihů v pokleku. V obchodech nalezneme lyže jak po pradědečkovi, jen trochu barevnější. Jednoduché vázání s pérem připomíná to za stovku, nicméně musíme nejméně 30x přidat.

Telemarské vybavení je opravdu univerzální. Širší, pevnější a dostatečně vykrojené “běžky” s hranami, pevné a teplé boty, vázání s volnou patou. Dá se chodit, sjezdovat i lehce popoběhnout. Pro dlouhé výstupy poslouží stoupací pásy (“tulení”), ale někdo “telemarkovky” dokonce maže vosky jako běžky.

Stejně tak povstaly z prachu sněžnice. S jejich výrobou se doslova roztrhl pytel, nejnovější modely mají svým vzhledem k těm tradičním hodně daleko (jsou dřevěné, kovové i plastové) a jsou vybavovány promyšlenými systémy výklopných drapáků, aby se s nimi pohodlně stoupalo i sestupovalo, ale také abychom neujížděli dolů při traverzování ztuhlého svahu. Díky sněžnicím se mohou do zimní krajiny vrátit i ti, kteří si už netroufají na lyže a naopak můžeme zahlédnout smečku závodivých, kterak na sněžnicích běhají a soutěží. Sněžnice nepotřebují ani vleky ani upravené stopy, nemusí se mazat, pohyb na nich je technicky nenáročný a bezpečný. Dají se koupit v ceně těsně nad 1000 Kč, které se hodí pro první pokusy a méně náročné podniky. Dobré sněžnice domácího výrobce přijdou asi na 2100 až 2300 Kč (Sasquetch, Tarcu), modely známějších zahraničních výrobců (MSR, Atlas, TSL, Grivel…) poškodí rodinný rozpočet nejméně dvakrát hůře.

Do vázání sněžnic (s výjimkou rychloupínacích) můžeme vstoupit v libovolných botách, samozřejmě nejlepší budou kvalitní pohorky, ale závodníci se řítí horami na sněžnicích i v maratónkách.

Zima už ztrácí na síle a aktuálnosti, ale když už jsme zabrousili na sníh, není možno opomenout velkou výměnu lyží, která po tolika letech poklidu vtrhla mezi ukolébaný národ sjezdařský. Mnozí si ještě vloni koupili drahé výborné lyže v domnění, že s nimi nějaký ten rok budou na sjezdovce machrovat a ono ejhle! Dnes se jejich lyže prodávají i s vázáním za “babku” a kdo chce jít s dobou, musí zase nechat vydělat výrobce a pořídit si lyže carvingové, tedy oproti dosavadním kratší a hlavně více vykrojené. Nejedná se v zásadě o nic převratného, neboť telemarský tvar lyže (zužující se od špičky i patky ke středu lyže) je podmínkou točivosti lyže odpradávna, nicméně nové materiály umožnily vyrobit lyže ještě vykrojenější a to přineslo nový zážitek, nový styl, novou módu.

Spací pytle

Poslední roky jsou ve znamení drtivého nástupu umělých vláken coby izolačních náplní spacích pytlů. Důvodů je hned několik: mají vysokou životnost, snadno se udržují, výroba spacáků je jednodušší a levnější, nezpůsobují alergie, nevadí jim vlhko, nepodléhají snadno plísním.

Možná největší “novinkou” je tedy paradoxně to, že rok 2000 přežilo v roli stíhaného favorita peří. V posledních letech se zdálo, že jeho historické poslání skončí ve chvíli, kdy syntetické náplně dosáhnou jeho tepelně - izolačních kvalit, což nejedna reklama již prohlásila, ba dokonce jsou k vidění i grafy, kde již syntetika na celé čáře vítězí. Přeměření výsledků není v laických silách, a tak nezbývá, než se podívat, co na to svět a zjistíme, že péřových spacáků se vyrábí stále mnoho a pořád patří mezi ty nejlepší. Je vidět určité rozdělení zájmů – zatímco peří je více používáno do zimních spacáků, umělá vlákna jednoznačně kralují ve všech ostatních. Shrnutí pak je asi takové, že jen nejlepší umělá vlákna (dutá vlákna, mikrovlákna a jejich směsi) dosahují izolačních kvalit peří (u nás nejčastěji husího), jsou však obecně oblíbena pro své další nesporné výhody.

Stále ještě nebyl vynalezen malý, lehký a přitom teplý spacák. Vynalézá ho pouze fantazie některých výrobců, když v zápalu konkurenčního boje udělují svým podkilovým spacákům zázračné schopnosti izolovat dostatečně i pod bodem mrazu. Tomuto zamezí v budoucnu jen sjednocené přeměřování nebo každoročně pořádané povinné zimní táboření všech výrobců ve vlastních spacácích.

Stává se samozřejmostí, že aktivní turisté mají doma více spacáků. Základ tvoří jeden kvalitní, co nejteplejší a druhý naopak ryzí “letňáček”. Kdo by chtěl být dokonalý vždy, má možnost vybírat – sami výrobci označují pro srozumitelnost spacáky jako letní, třísezónní, celoroční a zimní. Jednoduchá orientace mezi spacáky na prahu nového tisíciletí je stejná jako kdysi: spacák pod 1 kg patří jen do teplých letních nocí a do zasněžených hor to musí být “peřina” nejméně kolem 2 kg.

Stále častěji se používají kompresní obaly a novinkou jsou oválné spacáky, jakési široké mumie. Udělají radost všem tulákům silnějších postav a také těm, kteří nemají rádi těsné prostory. Pro spacáky do nejdrsnějších podmínek jsou používány speciální tkaniny s “kontrolovanou prodyšností”. Poznáme je při rolování spacáku od dolního konce, kdy se dostaví tzv. balónový efekt. Ten zajistí lepší udržování vyhřátého vzduchu v izolační náplni.

Samozřejmostí současných dobrých spacáků do zimy je použití pouze “teplých” švů, důkladně zateplených zipů a vnitřních stahovacích límců kolem krku. Patenty české firmy Condor jsou zateplení zipu jeho zdvojením (svůj zip má vlastně vnitřní i vnější tkanina) a “organizované” vlákno Duotherm, špičkově odolné proti slehávání. Jsou zaznamenány pokusy s kombinací peří a vláken (vlákna na spodní straně, peří na vrchní). Vývoj v syntetice dospěl ke směsím různých druhů vláken, kdy jedny mají hlavní roli jako izolanty a druhé zajišťují především “loft”, česky načechrávání náplně, zdvih, neslehnutí. Poslední roky jsou také ve znamení honby za nejmenším spacákem. Díky nejlehčím mikrovlákenným tkaninám a prakticky jen prachovému peří vznikají kolibří půlkilové spacáky, rozhodně velmi atraktivní a pro pár teplých nocí použitelné. Ocení je také každý, kdo si je přihodil do batohu a pak neplánovaně zabivakoval.

Oblečení

Vývoj oblečení do mrazu je obdobný jako u spacích pytlů, jde především o materiály izolačních náplní. Zde se projevuje silná stránka umělých vláken a sice jejich snadná údržba, tedy možnost častého praní. S rozmary počasí, změnami teplot a pohybových režimů si však nejlépe poradí oblečení složené z více “funkčních” vrstev. Žádná z vrstev do sebe nesmí nacucávat vlhkost. Novodobým a opravdu vítaným hitem je “sportovní funkční thermoprádlo”, které zajišťuje odvod potu od těla a tedy suché teplo pro tělo. Vynikající izolační vrstvou je tzv. flísové oblečení (nejznámějším materiálem Polartec). Proti větru chrání buď integrovaná membrána právě v tomto oblečení (Windstopper, Windbloc) nebo “šusťáková” souprava, dnes nejčastěji z mikrovlákenných tkanin Pertex nebo Tactel. Roli pláštěnek a deštníků zastává živě diskutované nepromokavo-prodyšné oblečení (dále jen “nepropro”) z materiálu opatřeného membránou či zátěrem. Rozruch je kolem tohoto artiklu proto, protože se mnoho výrobků jako nepromokavé a prodyšné pouze tváří za pomoci krásných visaček s obrázky kapiček a šipek, ale ve skutečnosti se v něm majitel příšerně zapaří a často i promokne. Opravdu kvalitní “nepropro” musí mít přelepené švy nepropustnou páskou a jistotu lze hledat jen u známých výrobců. Toto oblečení slouží výborně především v klidovém režimu, při intenzivním pohybu je to slabší a je nutno co nejvíce odvětrávat. K tomu mimo jiné slouží oboustranně rozepínací zip a větráky v podpaží. Jedním z trendů je i šití co nejjednodušších “nepropro” bund a kalhot. Vychází z poznatku, že i sebelepší membrána, která je zdvojena či ztrojena z důvodu střihu, kapes a výztuh, nakonec méně “dýchá”. Vzniká tak vynikající oblečení do deště, vhodnější i pro sportovní aktivity.

Posledním výkřikem v “nepropro” je asi materiál TransActive (od fi VauDe), skrz který by měla procházet nejen vodní pára (což by měly umět všechny dobré dosavadní “nepropro”), ale také její zkondenzované formy v podobě kapiček vody. Ty jsou po dotyku s TransActive materiálem nasáknuty a transportovány ve směru teplotního spádu pryč od těla na vnější stranu oblečení. O přenosu kapalné fáze tělesné vlhkosti se hovoří i u některých dalších materiálů (Sympatex, Gelanots), ale naměřené technické údaje výrobce, které jsou k dispozici, dělají z TransActive papírového favorita všech “nepropro” soutěží. Zatím musíme nechat praxi, aby věc prověřila. Výrobky z tohoto materiálu jsou zatím pro běžné trempíky cenově nedostupné.

Nového uplatnění našla v posledních letech i tzv. “volně zavěšená membrána”, tedy způsob, kdy je “nepropro” membrána vložena mezi svrchní tkaninu a podšívku, aniž by byla s nimi slaminována. Dříve byl tento způsob, který je pro životnost membrány nejchoulostivější, používán výhradně pro “civilní” oblečení, ale s příchodem odolnějších a pružnějších (neporézních) membrán se ukazuje, že má své místo i v oblečení pro běžné turistické aktivity. Výhoda je známa: nejlepší dosažitelná prodyšnost oblečení a cenová dostupnost.

Novinkou je i Gore-Tex Paclite, vyvinutý pro oblečení, u kterého je prvořadá jeho malá hmotnost a perfektní sbalitelnost. Nalaminovaná membrána na pevnou tkaninu je opatřena rastrem polymerických kapek, které ji chrání před oděrem a odpadá tak potřeba použít podšívku. Novou kategorií Gore-Texů je třívrstvý Gore-Tex XCR, u kterého se výrobce pyšní stejnou odolností jako u klasického třívrstvého laminátu (technologie zajišťující nejvyšší mechanickou ochranu membrán), ale údajně je o 25 % lépe prodyšný.

Šití outdoorových obleků v posledních letech zjednodušují i nepromokavé zipy. Reflexní materiály podstatně zvyšují bezpečnost na silnicích a stávají se samozřejmostí především na oblečení pro cyklisty.

Horkou novinkou je oblečení z elastických materiálů (Polartec Power Stretch), jejichž výhodou není zdánlivě jen to, že lépe vyrýsují lidskou postavu (to může být i nevýhoda!), ale větší pohodlí i při těsném střihu a tedy menší hmotnost oděvu a lepší aerodynamika.

Zaznamenali jsme i pokusy o outdoorové sukně a v dešti slaví úspěch ve světě nepromokavé klobouky s membránou (Gore – Tex). Trh je zaplaven ponožkami za pět korun, ale také vynikajícími trvanlivými ponožkami a podkolenkami pro turistiku. Díky zesíleným místům v místech největšího namáhání zajistí pohodlí pro nohy a současně chrání i vnitřek bot (zejména, je li tam “nepropro” membrána). Velmi potřebné je zesílení ponožek na nártu a holeni například při telemarském lyžování a skialpinismu, kdy dochází nejčastěji k otlakům o jazyk boty. Za pět korun je sice nelze pořídit, ale to nevadí - v určitých situacích mají cenu zlata. Potěšitelné je, že široký sortiment takových ponožek, konstruovaných dokonce speciálně pro různé druhy sportovních aktivit, přinášejí na trh i naši výrobci (Moira, Lasting Sox, Levron).

 

Karimatky

Slovo “karimatky” krásně zdomácnělo a nahradilo delší a obecnější pojmenování – turistické podložky pro spaní. V sedmdesátých letech se spávalo na všem možném i nemožném (nafukovací matrace, sláma, bublinkový igelit, polystyren, molitan, duše z kola…), v osmdesátých letech jsme sháněli nedostatkové pěnové karimatky, v devadesátých karimatky z EVA pěny a samonafukovačky. Co budeme shánět teď? Obchody jsou zavaleny pestrobarevnými pěnovými karimatkami, které pro méně rozmazlené poutníky bohatě postačují pro většinu roku. Jejich ceny jsou tak příznivé, že vzhledem k užitným vlastnostem můžeme hovořit o výrobcích století! Pro komfortuchtivé jsou připraveny pohodlnější a ještě lépe izolující samonafukovací karimatky. Běžně v tloušťkách 2,5 až 3,5 cm, ale kdo má bolavá záda, nalezne i 5,0 až 7,5 cm “tlusté”. Jak si kdo zaplatí, tak si lehne, ceny samonafukovaček se pohybují od 1000 do 3500 Kč.

Novinkami jsou nyní jen drobná vylepšení, tvary a rozměry. Pěnové karimatky se profilují a také skládají jako harmonika (jsou tak skladnější než srolované a nešpiní se z obou stran). Samonafukovačky jsou nově tvarovány podle lidského těla, aby byly lehčí a ze stejného důvodu se také dají koupit ve “tříčtvrtečních” velikostech – dlouhé 120 až 160 cm. Délka vhodná jak pro děti, tak pro dlouhány, kteří si pod hlavu a nohy dají třeba batoh a svetr. Výrobci se zaměřili i na “aretaci” člověka ve spacáku na podložce. Aby se zabránilo sjíždění mimo podložku, což se stává, pokud není zem ideálně vodorovná, opatřuje se podložka neklouzavým povrchem.

Podrobnosti o vybavení do přírody a informace o novinkách a výrobcích naleznete také na stránkách ročenky Malý Průvodce světem outdooru a jeho internetové podobě: www.MalyPruvodce.cz.

 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Kontroly našly u biopotravin jen minimum pochybení. Češi jim přesto nevěří

Češi biopotravinám nedůvěřují, shodují se lidé z branže. Proto také jejich spotřeba za západní Evropou zaostává. Kontroly však ukazují, že bioprodukty patří...  celý článek

Brigádnice Eva Pláničková sklízí první dozrávající jahody na plzeňské plamntáži u Kalikovského mlýna
Tristní bilance prodejců jahod na severu Moravy: dva ze tří porušili zákon

Většina obchodníků prodávajících v Moravskoslezském a Olomouckém kraji jahody, jejichž stánky zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila zákon o...  celý článek

Ilustrační snímek
V doplňku na podporu erekce našla inspekce látku, která je jen na předpis

Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v doplňku stravy pro podporu erekce s názvem MAXXES nepovolenou látku sildenafil, která může být pouze v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.