Vývoj počtu pasivních domů zveřejnilo CPD vůbec poprvé. Jejich přesný počet sice nikdo nesleduje, centrum však spočítalo množství oficiálních žádostí o podporu z programu Zelená úsporám a vycházelo také z vlastních studií.
„Odhadujeme, že přesný počet pasivních domů může být řádově o stovky vyšší,“ komentoval zprávu Jan Morkes z Centra pasivního domu. Je to sice nepatrný zlomek ze zhruba 80 tisíc stavebních povolení evidovaných každý rok Českým statistickým úřadem, z dat CPD je však patrné, že počet pasivních domů se každý rok téměř zdvojnásobuje.
A poroste možná ještě rychleji. Ministerstvo životního prostředí totiž tento týden zjednodušilo podmínky pro čerpání dotací Nová zelená úsporám.
Aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy a organizace zabývající se ekologicky šetrným stavitelstvím, se domnívá, že složitá administrativa zájemce odrazovala a počet projektů zůstal za očekáváním. Dosáhnout na část z 1,9 miliardy korun, které jsou v probíhajícím programu alokovány, by tak mělo být reálnější.
Motivací jsou nižší účty za energie
„Neumím říct, zda je to horší, nebo lepší. Byla zde totiž snaha, aby dotaci dostávaly skutečně kvalitní domy, což na druhou stranu ztěžovalo proces, protože byly potřeba skutečně podrobné informace,“ uvádí Bohumil Kratochvíl z firmy Nízkoenergetické a pasivní domy Plzeň.
Stavitelé pasivních domů se shodují na tom, že dotace mají nemalý podíl na rostoucím zájmu o pasivní domy. „Zájem o pasivní domy narůstá, zejména je to kvůli Nové zelené úsporám. Celkově se novostaveb nestaví více, ale díky dotacím je větší procento z nich v rámci takzvaného pasivního standardu,“ říká Vladimír Nepivoda z chrudimské společnosti Asting, která ročně vyprojektuje či postaví zhruba dvacet domů.
Hlavní motivací pro investice jsou však podle Jana Morkese nižší účty za energie. Kvůli úspoře jsou zákazníci ochotni přistoupit na vyšší pořizovací cenu oproti běžným stavbám.
Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, u běžných staveb je to mezi osmdesáti až 140 kilowatthodinami. Účet za proud či plyn je tak až o dvě třetiny nižší.
Během již uzavřených období žádalo o dotaci Zelená úsporám na pasivní dům téměř tisíc lidí. Kromě pasivních domů je možné žádat také o zateplení, výměnu kotlů, tepelná čerpadla nebo solární panely na teplou vodu. Státní fond životního prostředí evidoval tento týden dohromady 953 žádostí s alokací asi 173 milionů korun.
V pasivním domě se nedá větrat? Mýtus, tvrdí experti
Dalšímu rozvoji pasivních domů brání podle lidí z oboru mimo jiné řada polopravd, které kolem nich kolují. Mezi nejrozšířenější patří ta, že se v nich jen velmi špatně větrá.
„Lidé mají s pasivním domem spojeno, že si nemohou otevřít okno a žijí v uzavřeném prostoru, což je asi největší mýtus,“ prohlašuje Kratochvíl. Banky také často nejsou ochotny poskytnout vyšší hypotéku s nedůvěrou, že budoucí náklady později nebudou nižší než u běžného domu.
Zkomplikovat další rozmach úsporných domů mohou rovněž nízké ceny emisních povolenek, z nichž je program Zelená úsporám financován. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nedávno varoval, že z předpokládaných 27 miliard korun do roku 2020 jich 12 chybí.
Přesto bude pasivních domů v Česku nejspíše přibývat. Na energetické úspory tlačí Evropská unie a zavázala se k nim i Česká republika. „I letos přibudou v Česku stovky nových domů,“ očekává Morkes.
