Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vznik registru dluhů stále vázne

  11:41aktualizováno  11:41
P r a h a - Poskytování úvěrů patří v České republice stále mezi vysoce rizikové obchody, k čemuž přispívají banky svým nerozhodným přístupem ke zřízení centrálního registru informací o bankovních klientech. Ačkoliv banky mají možnost zřídit registr již od roku 1998, dosud nenašly společnou řeč. Objem úvěrů, které se nesplácejí, přitom přesahuje 300 miliard korun. Prakticky každá třetí koruna, kterou banky půjčily, se jim nevrací.

"Existence registru by přitom bankám umožnila vylučovat předem nespolehlivé dlužníky," řekl ředitel IS Expandia Miroslav Singer. Pokud by totiž klient žádal o úvěr, bankéř by si v počítači mohl ihned najít údaje o jeho finanční situaci a dosavadní platební morálce.

Na jedné straně by tak podle odborníků ubylo případů, že nesolidní klient přecházel z jedné banky do druhé a na druhé straně by se zvýšila odpovědnost bankéřů při poskytování půjček.

Při existenci registru by se totiž nemohli bankéři vymlouvat, že neměli při posuzování klienta dostatek věrohodných informací.

Jan Urban ze společnosti Profira, která se uchází o správu úvěrového registru, uvedl, že například ve Španělsku klesl po zřízení registru objem rizikových úvěrů ze sedmi na 1,5 procenta.

"Celkový pozitivní pokles však zřejmě nelze přičíst jen na adresu registru," řekl.

Rozhodující pro vznik registru informací o fyzických osobách je přístup České spořitelny, která přes více než dva miliony sporožirových účtů disponuje nejrozsáhlejší databází o platební morálce a solventnosti domácností.

"Obecně vznik registru podporujeme, ale trváme na tom, že u fyzických osob by se poskytovaly pouze negativní informace," řekl včera mluvčí spořitelny Martin Maňák.

Většina ostatních bank však soudí, že bez sdílení informací o všech klientech, tedy i o těch, kteří zatím dluhy nemají nebo je pravidelně splácejí, nebude systém efektivní.

"Pro poskytování úvěru je rozhodně lepší přístup k širším informacím, nikoliv jen o neplatičích," soudí například člen představenstva GE Capital Bank Jiří Klumpar.

Komise pro společné projekty Bankovní asociace doporučila v únoru na správce registru firmu Aspekt kilcullen, která spolupracuje s italskou společností CRIF a americkou Trans Union.

Prezidium Bankovní asociace k doporučení nepřijalo jasné stanovisko. Jednání však již zahájily Komerční banka, IPB, Česká spořitelna a Bank Austria Creditanstalt.

"Smlouvy zatím podepsané nejsou, ale jednání pokračují," uvedl Libor Novák z firmy Aspekt. K tomuto projektu se zatím rezervovaně staví například Československá obchodní banka, která vstupní jednání dosud nezahájila.

"ČSOB vznik registru podporuje a stála u zrodu této myšlenky, ale banky, které do něho vstoupí, musí být schopné komunikovat," řekl bez bližších podrobností mluvčí ČSOB Jan Stolár.

Pokud nejsilnější banky na trhu projekt přijmou, nezbude podle analytiků ostatním bankám nic jiného než se přidat. Karel Tejkal z IPB včera potvrdil, že banka smlouvy s Aspektem podepíše. Jednání Aspektu s "klíčovou" spořitelnou však mají teprve proběhnout v následujících dnech.

Kromě rozporu na objem a typ poskytovaných informací není zatím zcela jasné, jak otevřené dveře do registru budou jednotlivé banky mít.

"Předběžná představa je, že banky, které vloží nejvíce informací, jich také budou moci více čerpat," konstatoval vrchní ředitel Komerční banky Josef Snopek.

Pokud se banky dohodnou, mohl by registr podle Nováka začít fungovat v druhé polovině roku. Jeho provoz bude podléhat zákonu o ochraně dat fyzických osob a klienti budou mít právo vědět, jaké informace o nich registr vede.

Výhledově je záměr, aby do registru měly přístup i jiné firmy poskytující úvěry, například leasingové společnosti, telekomunikační operátoři, obchodní domy a podobně.

U právnických osob však založení registru nebude nijak rychlé. Banky nenašly klíč jak zajistit věrohodné vzájemné poskytování informací, a proto na přípravě registru pracuje centrální banka. Ta může report informací bankám nařídit i zpětně kontrolovat.

"Zpracovává se materiál pro Bankovní radu o podmínkách, za jakých by ČNB registr provozovala. Představa je, že kromě úvěrů by se vedly i informace o úvěrových příslibech, zárukách, debetech na běžných účtech a podobně. Tedy informace, které definují celkový objem půjček vůči klientovi," řekl Petr Jiříček z ČNB. Bankovní rada by měla rozhodnout do konce března.

Registr pod patronací ČNB však vyžaduje změnu zákona o bankách, protože prozatím ČNB může informace pouze sbírat, ale nemůže je zpětně bankám poskytovat. "V novele se na to pamatuje, ale ta by měla platit až od 1. ledna 2001," řekl Jiříček.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Tankování (ilustrační foto)
Benzin a nafta mírně zlevnily, natural stojí přes 30 korun ve třech krajích

Ceny pohonných hmot mírně zlevnily. Benzin Natural 95 za uplynulý týden zlevnil v průměru o haléř na 29,65 koruny za litr a nafta o dva haléře na 28,54 koruny...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.