Z ČKD zřejmě zmizela více než miliarda korun

- Bývalí šéfové pražských strojíren ČKD v čele s Jiřím Marouškem mají zřejmě na svědomí dosud největší případ tunelování podniku, který stát prodal v privatizaci. Podle právního auditu, který si ČKD po Marouškově loňském odchodu nechalo zpracovat, a na základě dalších poznatků nového vedení koncernu a policie přesahuje celková ztráta ČKD z obchodů s Marouškovou manažerskou firmou Inpro výrazně částku jedné miliardy korun.

Marouškovi a několika jeho spolupracovníkům nyní hrozí kvůli podezření z nezákonných finančních transakcí trestní stíhání.

Návrh na obvinění někdejších šéfů ČKD podala vyšetřovatelům policejní protikorupční služba. Ta zjistila, že společnost Inpro ze zprivatizovaného koncernu v letech 1994 až 1999 odčerpávala peníze prostřednictvím smluv o poradenství a obchodním zastupování a za většinou neodvedené práce si nechávala platit vysoké částky.

Kauzu nyní zkoumá pražský úřad vyšetřování. "Na případu již delší dobu pracujeme, nikdo ale zatím není stíhán. O případném obvinění se rozhodne v příštích týdnech či měsících," uvedl mluvčí pražského státního zastupitelství Martin Omelka.

Policie se podezřelými obchody mezi ČKD a firmou Inpro zabývala již v době, kdy Maroušek stál v čele koncernu.

Loni v květnu, několik dní po Marouškově rezignaci, pak podali na vedení ČKD a Inpro trestní oznámení odboráři z podniku ČKD Dukla. Ti policii poskytli materiály, podle nichž Dukla firmě Inpro v letech 1996 až 1998 zaplatila za neodvedené nebo špatně vykonané poradenské služby 335 milionů korun.

"K materiálům, které prokazují vytunelování firmy, jsem se postupně dostal, když jsem se v roce 1997 stal členem dozorčí rady ČKD Dukla," uvedl odborový předák Josef Plesnivý.

Poté, co Maroušek odešel z čela ČKD, policie od nových šéfů společnosti získala i další materiály a svědectví, jež prokazují podezřelé transakce s firmou Inpro. Některé se však možná nepodaří vyšetřit, protože po Marouškově odchodu zmizela část dokumentů.

Přesto jisté podezřelé obchody podle Marouškova nástupce Jiřího Lopaty nebude těžké rozkrýt. "Asi nejprůkaznější jsou vysoce nevýhodné smlouvy, které ČKD pod Marouškovým vedením uzavřelo s firmou Inpro na správu akcií.

Inpro se po privatizaci ČKD v roce 1994 stalo správcem všech jeho majetkových podílů. Podle původní smlouvy si za to účtovali obvyklou cenu ve výši 0,3 procenta ročně z hodnoty akcií. Postupně však vzniklo několik dodatků ke smlouvě a poplatek vzrostl na desetinásobek.

Ročně tak ČKD vyplácelo firmě Inpro 170 milionů korun, celkem šlo o půl miliardy. Inpro přitom neodvedlo vůbec žádnou práci a veškerou správcovskou činnost si ČKD nadále vedlo zcela samo. Tyto poznatky jsem předal policistům," řekl Lopata.

Dalších půl miliardy korun podle něho představuje ručení za úvěry Inpra majetkem ČKD. "Prokazuje to i právní audit hospodaření ČKD," doplnil Lopata, který z firmy odešel začátkem roku.

Maroušek je podle své sekretářky do konce týdne mimo Prahu na služební cestě a k věci se nemůže vyjádřit.

Podobné smlouvy o poradenské činnosti jako v ČKD Dukla uzavíralo Inpro i s dalšími dceřinými firmami. "Inpro privatizovalo ČKD za zhruba miliardu korun a velkou část z toho splácelo z úvěrů. Maroušek ročně potřeboval splácet kolem sto padesáti milionů korun, ale ty peníze neměl, a tak je vysával z ČKD," tvrdí dobře informovaný zdroj.

Veškeré transakce byly možné proto, že v čele ČKD a firmy Inpro stáli titíž lidé. Nikdo z ČKD tak nyní například neví, o kolik firma přišla na stavbě zličínské tovární haly, která stála několik miliard korun. Generálním dodavatelem bylo Inpro a smlouvy mezi sebou za obě strany podepisovali jeho společníci.

V době Marouškova odchodu bylo ČKD v potížích - po ztrátě 1,8 miliardy korun z roku 1998 má být výsledek za loňský rok výrazně horší.