"Na trhu je dnes k dostání téměř cokoliv. Hlavní je ovšem zajistit zvířatům odpovídající podmínky pro chov," říká mluvčí veterinární správy Josef Duben.
Mezi klasickými hospodářskými zvířaty chovanými takzvaně pro maso - býčky či vepři - se kromě jelenovitých ovšem zatím prosadil pouze pštros.
|
100 gramů masa obsahuje: | ||||
| Druh masa | Kalorie | Protein (g) | Tuk (g) | Cholesterol (mg) |
| Kuřecí | 165 | 32 | 4 | 85 |
| Krůtí | 159 | 29 | 4 | 69 |
| Hovězí | 282 | 27 | 18 | 91 |
| Vepřové | 323 | 28 | 22 | 99 |
| Jehněčí | 241 | 26 | 15 | 92 |
| Pštrosí | 114 | 26 | 2 | 68 |
|
Pramen: archiv | ||||
V tuzemsku se právě proto klokani už chovají jen pro potěšení. "Jako domácí mazlíčci jsou klokani velmi vhodná zvířátka, nenáročná na chov. K nějaké vilce je klokánek velmi pěkné oživení," vysvětluje Dana Fraňková ze společnosti ASC, která klokany dováží.
Letos jich firma prodala okolo dvaceti kusů a párek nejmenšího druhu klokánků, jenž doroste do maximálně šedesáti centimetrů, přijde asi na třicet tisíc korun.
Nejoblíbenějším tuzemským exotem se stal zmíněný pštros. Za letošní rok jich přibylo více než dvojnásobně a celkem čítají okolo tří a půl tisíce kusů.
Ve srovnání s šestisettisícovým stavem krav a deseti tisíci jeleny a daňky jde sice o zanedbatelné množství, ale jejich chovatelé si nestěžují.
"Letošní rok by měl být první, kdy budeme zhruba na nákladech, ale pokud se nic vážného nestane, měli bychom příští rok začít vydělávat," říká Zdenka Mazancová, která má svou rodinnou pštrosí farmu čítající okolo stovky dlouhokrkých zvířat v Čenkově u Odolena Vody.
"Dosud totiž většina lidí svá pštrosí stáda množila a vychovávala, aby mohli začít normálně prodávat," dodává její dcera Jana Šmejkalová.
"Největším naším problémem je dnes to, že vlastně není vytvořený trh. Lidé nejsou na pštrosí maso zvyklí, přitom je zdravější než kuřecí," říká Pavel Janák, který vlastní farmu u Českého Brodu. Jak k tomuto chovu přišel?
Jednou v hospodě se mu kamarád chlubil, že doma choval snad všechno kromě pštrosa. A protože objevil inzerát na jeden pár dlouhonohých opeřenců, pořídil mu je k Vánocům - tak vznikla jeho farma dnes přibližně s osmdesáti pštrosy.
Kromě nich se ještě dal na masné plemeno afrických koz burských. Těch chová na čtyřicet.
Přestože se podle odborníků dá z pštrosa zpracovat skoro vše, v tuzemsku zatím jde na odbyt především maso. "Částečně prodáme peří pro oděvní a elektrotechnický průmysl, má totiž antistatické vlastnosti, sem tam nějakou kůži," říká Mazancová.
Ve světě je přitom pštrosí kůže považována za jednu z nejluxusnějších, je totiž odolná proti vodě, pevná, a přitom jemná. Jedenapůl- až dvoukilová vejce jsou chuťově srovnatelná s drůbežími a skořápky mohou posloužit při výrobě ozdob nebo uměleckých předmětů.
Pštrosi jsou podle chovatelů poměrně nenároční, snad jediný problém je s lidmi. Jsou známy případy, kdy se proti plánu chovat pštrosy postavila z neznalosti celá vesnice. Teprve když lidé zjistili, že pštrosi zdaleka nepáchnou jako například vepři nebo krávy a nejsou nebezpeční, mohli se po loukách začít prohánět.
"Agresivní jsou jenom výjimečně pouze samci, kteří se předtím nějak nepohodli anebo mají zájem o své družky. U nás jsme zatím žádný úraz neměli," říká Šmejkalová.
 Pštros je nenáročné zvíře a navzdory vzezření není nebezpečný |
