Odborníci označují tyto země za naději pro světovou ekonomiku. Důvod? Především se jich - až na Rusko - prakticky nedotkla světová recese.
"V uspořádání světa dojde k výraznému posunu. Světovou ekonomiku povede v budoucnu Asie," myslí si bývalý ministr financí USA Robert Kimmitt. Budoucí úspěch skupiny BRIC však není zcela jednoznačný. Oslňující výsledky totiž mohou zastínit problémy, které jejich nastartovaný růst možná zbrzdí.
BRIC: spíš jen marketingová značka
Uvedené země nemají na první pohled mnoho společného. Liší se historií, náboženstvím, strukturou trhu, v případě Brazílie i polohou. BRIC navíc není ani žádnou jednotící organizací.
Zkratku poprvé použil ekonom americké banky Goldman Sachs, když předpovídal, které trhy se v následujících desetiletích stanou motorem světové ekonomiky.
"BRIC vidím jako poměrně nehomogenní celek, který je spíše marketingovou značnou než skupinou zemí s podobným ekonomickým vývojem," řekl iDNES.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Pro Čínu a Indii je typické, že je hospodářská krize příliš nezasáhla. Navzdory světovému propadu vykazují tyto státy nadprůměrný růst a šokují optimistickými prognózami.
Indické HDP by mělo letos vzrůst o 6,4 procenta, čínské o 9,4 procenta. Podle odborníků obě země v budoucnu zamíchají s pořadím nejsilnějších ekonomik světa. Očekává se, že Čína předběhne Spojené státy a stane se hospodářskou velmocí. Indie by měla jít ve stopách Číny, ovšem pomaleji.
V Rusku a Brazílii je vývoj trochu jiný. Ekonomický růst obou zemí do značné míry souvisí s vývojem cen surovin. Brazílie vyváží železnou rudu, ocel nebo ropu, Rusko je závislé na exportu ropy a zemního plynu. V první řadě vyváží do Evropy, v posledních letech se ale zaměřuje také na východní trhy.
Brazilské hospodářství podporuje především rychle rostoucí domácí poptávka a relativně stabilní ekonomika. Problémem se mohou stát sociální rozdíly ve společnosti nebo byrokracie.
Rychlý růst je pro země hrozbou
Brzdou skupiny se podle odborníků stane Rusko. V roce 2009 zaznamenalo sedmiprocentní propad, letos bude jeho ekonomika pravděpodobně stagnovat. Země doplácí na propad cen surovin, pokles investic a úvěrové aktivity. K jeho dalším problémům patří inflace, která se drží na dvouciferných hodnotách, deficit státního rozpočtu, ale také politické problémy.
"Zatímco Čína se dnes ukazuje jako skutečná velmoc, která je schopna jít proti proudu, Rusko žije pouze z exportu nerostných surovin a ani na obzoru nejsou reformy, které by to měly v průběhu několika let změnit," neskrývá svůj pesimismus analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.
S problémy by se však mohla potýkat i Čína. Tamní vláda totiž ekonomiku extrémně "nadopovala" - například balíčkem v hodnotě 586 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun), který měl podpořit zaměstnanost. Odborníci však nyní varují před přehřátím čínského hospodářství.
"Vláda jednoduše přerozděluje peníze z jedné hromádky na druhou a přes státem kontrolované banky nafukuje další úvěrovou bublinu," říká analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Kromě toho Číně podobně jako Japonsku a dalším vyspělým zemím hrozí dlouhodobé problémy spojené se stárnutím populace. Číňané jsou sice zvyklí spořit více než západní svět, situaci však může zkomplikovat politika jednoho dítěte. Kvůli ní bude postupně ubývat lidí v produktivním věku, kteří na důchodce vydělávají.
kdo se může k bric připojitDalšími ekonomikami, které se v budoucnu k zemím BRIC zařadí, by se podle analytiků mohli stát asijští tygři Singapur, Jižní Korea nebo Malajsie. "Z vyspělých zemí bych zmínil Austrálii, která sice nebude dosahovat růstů asijských zemí, přesto se jí podařilo proplout krizí nejlépe z vyspělých ekonomik," myslí si Jiří Tyleček. Austrálii podle něj předurčuje k růstu soběstačnost a velká surovinová základna. Podle Marka Hatlapatky by se do skupiny časem mohlo probojovat také Mexiko. |
