Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maroko se brzy stane solární supervelmocí. Energii bude mít i pro Evropu

  1:59aktualizováno  1:59
V marockém Warzazátu vzniká největší koncentrovaná solární elektrárna na planetě. Dvanáct metrů vysoká parabolická zrcadla, která nasávají saharské slunce, mají v africké zemi do pěti let pokrýt téměř polovinu spotřebované energie. Maročany ale láká i zahraničí, hlavně evropské státy nebo Blízký východ.

Každé parabolické zrcadlo je 12 metrů vysoké a je namířeno na ocelové potrubí, kterým protéká médium HTF sloužící k přenosu tepla | foto: Profimedia.cz

Marocký Warzazát nedaleko pohádkového pohoří Atlas je centrem filmového průmyslu severoafrické země. K takzvanému „Oualywoodu“ však brzy ve městě přibude průmysl solární.

Ve Warzazátu se totiž spouští největší solární elektrárna na světě. Komplex čtyř obřích slunečních elektráren pomůže do roku 2020 Maročanům zajistit z obnovitelných zdrojů takřka polovinu potřebné elektřiny.

A to není zdaleka všechno. Nevyužitou energii chce Marocké království vyvážet i do Evropy. Projekt na využití dosud neupotřebené síly pouště může ze země učinit solární supervelmoc. Je totiž jasné, že elektrárna, která začne fungovat už za měsíc, bude největší koncentrovanou solární elektrárnou na světě.

Jak to funguje

Solární elektrárna ve Warzazátu přišla podle britského Guardianu na celkem 9 miliard dolarů. Nemalé částky poskytly mezinárodní instituce jako Evropská investiční banka, Světová banka a také marocká vláda.

Závod bude pracovat s dražší a méně rozšířenou zrcadlovou technologií, která oproti známým solárním panelům dokáže energii vyrábět i po západu slunce. Na rozloze velké jako marocká metropole Rabat vygenerují čtyři elektrárny 580 MW elektřiny, což je dost pro milion domácností.

Každé parabolické 12 metrů vysoké zrcadlo je namířeno na ocelové potrubí, kterým protéká médium - HTF (Heat Transfer Fluid), jehož teplota dosahuje až 393°C a které slouží k přenosu tepla. To se vine jako had až zaústí do tepelného zařízení. Zde je smícháno s vodou tak, že vytvoří páru, která roztočí turbíny generátorů.

Médium HTF je ve své podstatě syntetický termální olej, který je pumpován směrem k tepelným tankům obsahujícím roztavený písek. Ten je schopen udržet tepelnou energii až po dobu tří hodin. To umožňuje elektrárně zásobovat elektrickou energií domácnosti až do noci. Zrcadla jsou umístěna v řadách z důvodu minimalizování jejich poškození pískem unášeným pouštními větry.

Fotogalerie

O velkém potenciálu energie ze Slunce ví lidstvo už několik desetiletí. Krátce po jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 na její sílu upozornil německý fyzik Gerhard Knies. Vypočítal, že na pouště celého světa dopadne za šest hodin ze slunce tolik energie, kolik lidstvo spotřebuje za celý rok. Po tomto zjištění stále vědcům zbýval jeden úkol - vymyslet, jak tuto energii z pouště dopravit tam, kam je potřeba.

„Nejsme producentem ropy, 94 procent energie dovážíme, což náš státní rozpočet značně zatěžuje,“ řekla Guardianu marocká ministryně životního prostředí Hakimael-Haiate. „Navíc dotujeme i fosilní paliva, takže když jsme slyšeli o potenciálu solární energie, řekli jsme si proč to nezkusit.“

Ambice dodávat do Evropy i na Blízký východ

První etapa projektu pomalu končí a Maročané už pokukují za hranice země. Energii by rádi dodávali až na Blízký východ. Cílem jeho veličenstva Mohamada VI. je především posvátná Mekka.

Ať už se toto přání podaří realizovat nebo ne, existují i cíle, které jsou na dosah. Podle Marocké agentury pro solární energii (Masen) by mohl mít vývoz sluneční energie stabilizační efekt mezi zeměmi v regionu. Maroko na tom už pracuje. Vyjednává s Tuniskem a klíčové je pro něj i směřování přes Středozemí na sever.

„Jsme přesvědčení, že je možné vyvážet energii do Evropy,“ říká mluvčí Masenu Maha el-Kadiri. „Nejprve ale budeme muset vybudovat propojovací zařízení, kudy energii budeme moct dodávat.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.