Podle různých studií je v Česku 52 až 313 tisíc patologických hráčů. Pokud platí první číslo, znamenalo by to, že až donedávna měl jeden hráč k dispozici více než dva "jednoruké bandity", do kterých mohl naházet své peníze.
Nyní už tak velký výběr nemá a vychází na něj jeden a půl přístroje. Zásluhu na tom má novela loterijního zákona platná od začátku roku a několik loňských rozhodnutí Ústavního soudu. Ty obcím přisoudily právo regulovat hazard na obecním území a herních zařízení v Česku začalo výrazně ubývat.
Od Nového roku musí totiž provozovatelé platit za každý povolený přístroj obci 55 korun denně. To je ale pro některé příliš, a tak sami žádají o zrušení povolení málo využívaných přístrojů. "Jsem rád, že se obrací trend ve vývoji počtu herních zařízení," pochvaluje si ministr financí Miroslav Kalousek.
Jedna ruleta může být v registru osmkrát
Podle vedoucího oddělení dozoru ministerstva nad sázkovými hrami Jana Řeholy bylo ke konci února v Česku necelých 70 tisíc herních zařízení povolovaných ministerstvem. K nim je potřeba ještě připočítat automaty povolené obcemi. Těch bylo v polovině minulého roku zhruba 28 tisíc, jejich počty se však také rychle zmenšují.
Srovnávat údaje však příliš nelze. Od ledna se totiž počítají zařízení podle počtu herních míst. Jedna ruleta s osmi místy je tak nově započtena ve statistikách osmkrát. Ministerstvo přitom všechny přepočty ještě nedokončilo.
Lze očekávat, že čísla ještě poklesnou. Například druhá největší loterijní společnost v Česku SynotTip nedávno oznámila, že zruší stovky svých herních zařízení.
Ruší se hlavně na papíře
Řada povolení však byla vydána na přístroje, které existovaly jen na papíře a jejichž "mizení" nebude vůbec vidět. "Mnohé firmy měly vydána povolení na přístroje bez toho, že by je skutečně provozovaly. Díky poplatku jsme zaznamenali pokles těchto povolení v řádu jednotek," potvrzuje Petr Vícha (ČSSD), senátor a starosta Bohumína, kde je v provozu zhruba 150 terminálů. Město se u ministerstva na základě rozhodnutí Ústavního soudu snaží vymoci i jejich konec.
Pro obce není rušení automatů jen dobrou zprávu. Pětapadesátikorunový poplatek směřuje totiž do radničních pokladen. Kromě toho jim plyne také 80 procent z odvodů automatů, terminálů a dalších technických zařízení.
Odhady se lišily, mluvilo se ale až o šesti miliardách ročně, na které by si mohly samosprávy ročně přijít. S ubývajícím počtem povolení to bude výrazně méně. Většina starostů se kloní k názoru, že je pro ně důležitější pořádek v obci než příjmy z heren.
"Pro rozpočet města je to značná částka, ale patologické dopady hazardu jsou mnohem závažnější," argumentoval už dříve starosta Židlochovic Vlastimil Helma, proč chce z obce co nejdříve vytlačit všechny herny, přestože při zachování stávajícího počtu by si obec přišla až na čtyři miliony korun ročně.
Naopak potírání heren z vlastní iniciativy vůbec neplánuje například Uherské Hradiště, kde sídlí SynotTip.
