Z 85 kontrol, které loni inspekce provedla, našli inspektoři chyby v 58 případech, pokut rozdali za 1,79 milionu korun. Průměrná výše pokuty se za rok zdesetinásobila.
"Agentury často zneužívají toho, že lidé mají strach o práci," tvrdí Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.
Nejčastěji agentury hřeší tím, že vyplácejí lidem, které najímají, méně, než dostávají za stejnou práci lidé zaměstnávaní přímo podnikem. Častým trikem je také oficiální výplata na úrovni minimální mzdy a zbytek peněz v nenárokových náhradách.
To zažívá třeba Libor Kovář zaměstnávaný ostravskou agenturou A&T Construction. "Má základní mzda je pouze osm tisíc hrubého. K tomu pak dostávám přes pět tisíc ve formě náhrad," popisuje Kovář.
V takovém případě může jít ze strany firmy i o daňový únik: náhrady totiž nemusí zaměstnavatel danit a platit z nich pojištění. Zaměstnanec navíc tratí, když marodí, zhoršují se mu i vyhlídky na důchod. Výše dávek se totiž počítá ze mzdy bez náhrad.
Podle náměstka generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiřího Macíčka patří mezi časté prohřešky také nevyplácení příplatků za přesčasy či práci o víkendech a svátcích nebo pozdní posílání výplat. "Podmínky agenturních zaměstnanců jsou často tragické a nedůstojné," upozorňuje šéf OS Kovo Josef Středula. Problémem jsou podle něj i pracovní smlouvy. "Podle nich pak musí dělat prakticky cokoliv a kdykoliv," říká Středula.
Stejné mzdy pro zaměstnance, povinné zkoušky pro agentury
Zákoník práce přitom firmám ukládá, aby mezi vlastními a najatými zaměstnanci nedělaly žádné rozdíly. Některé velké podniky už proto zavedly požadavek, že agentury se musí řídit platnou kolektivní smlouvou. Takovou povinnost vyhlásila nově třeba Škoda Auto.
Firmy si přitom v krizi agentury oblíbily. Často v nich končí i dříve propuštění zaměstnanci. Přes agenturu se jich podniky mohou prakticky kdykoliv zbavit, jakmile klesne objem zakázek. Firmu přitom stojí zhruba stejně, jako kdyby je zaměstnávala sama.
Přibývajících excesů agentur si všimlo také ministerstvo práce a sociálních věcí, které již připravilo novelu zákonů, jež by měly podnikání v oblasti agenturního zaměstnávání dále zpřísnit.
Kromě vyšších poplatků za udělení a prodloužení licence by se jejich držitelé měli každoročně podrobit zkoušce. Takový test by měl stát 20 tisíc korun, v případě nesplnění by mohlo ministerstvo licenci odejmout.
"Agentury práce se chovají neprofesionálně a často je to z naprosté neznalosti příslušných právních předpisů, proto chceme zavést každoroční odbornou zkoušku," obhajuje nápad Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku disponují licencí více než dvě tisícovky agentur.
Postup ministerstva vyvolává mezi agenturami rozdílné reakce.
Především velcí nadnárodní zprostředkovatelé tuto snahu vítají. Nové podmínky – zejména vyšší poplatky – totiž pro ně neznamenají zdaleka takovou zátěž jako pro malé konkurenty. Od nových pravidel si také slibují pročištění trhu.
"Situace na něm skutečně není dobrá," potvrzuje Luboš Rejchrt, šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb. Podle něj jsou sice vyšší poplatky a pravidlo povinného přezkušování drsné, ale přispějí k pročištění trhu od problematických a často podvodných agentur.
Menší agentury naopak nová pravidla považují za diskriminační.
"Ministerstvo práce namísto důsledných kontrol stále jen vymýšlí další legislativní a finanční překážky pro naše fungování," namítá Radovan Burkovič z ostravské agentury Job-Centrum.
