Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z tisícovky má stát v insolvencích jen 45 korun. Banky dvakrát více

  11:38aktualizováno  11:38
Stát naprosto selhává ve vymáhání dluhů v insolvenčních řízeních u podnikatelských subjektů. Získává mnohem méně než samotné banky. Daňové nedoplatky přesahují už sto miliard korun.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vyplývá to ze studie společnosti Insolcentrum za, která několik let mapuje detailně všechna insolvenční řízení v Česku u podnikatelských subjektů.

Materiál ukazuje, že insolvence u nás nefungují a věřitelé dostávají v průměru jen sedm procent ze svých pohledávek. Firma zveřejnila data za rok 2012, novější zatím analyzuje. Jde o výsledky všech insolvencí, které v roce 2012 skončily.

„Řešili jsme každé insolvenční řízení u podnikatelských subjektů, které u nás proběhlo,“ řekla Jarmila Veselá, jednatelka společnosti Insolcentrum.

Podle ní jsou daňové nedoplatky státu přes dvě stě miliard korun. „Jsou to peníze, které skončily v podstatě v černé díře,“ dodala Veselá.

Stát dosáhl v roce 2012 v insolvenčních řízeních úspěšnosti 4,5 procenta, banky 8,49 procenta. Ostatní věřitelé dosáhli úspěšnosti šest procent. Ze dvou miliard korun pohledávek státu ve skončených insolvencích v roce 2012 tak získal jen 92 milionů korun.

Selhávání státní správy

Státní orgány přitom mají v insolvenčních řízeních mimořádné postavení, mohou samy zajišťovat majetek. „Ukazuje to selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ říká Veselá. Jde například o celníky, finanční úřady nebo Českou správu sociálního zabezpečení. Finanční úřady dosáhly úspěšnosti 3,91 procenta.

„Jsou pasivní, nezajišťují včas majetek dlužníků, vymáhání přes exekuce je neefektivní. Umožňují dlužníkům dělat, co chtějí,“ říká Veselá. Podle ní jsou potřeba systémové změny. „Mají jako první signály o tom, že dlužník má problémy, přesto nekonají,“ dodala. Podle ní vůbec stát nedává insolvenční návrhy. Reakci ministerstva financí zjišťujeme.

Data o výtěžnosti insolvencí v Česku jsou přitom děsivá. Například u řízení, která skončila v roce 2012, měly firmy celkové dluhy přes 13 miliard korun. Zpeněžení majetku přineslo necelé dvě miliardy korun, miliardu korun spolkly náklady a odměny pro insolvenční správce. Na věřitele zůstalo 1,13 miliardy korun. Nejhůře jsou na tom nezajištění věřitelé: z každé koruny dluhu se jim vrátilo jen dva a půl haléře. „Spousta věřitelů si pak klade otázku, zda se jim vůbec vyplatí toto řešit. Procesu už nevěří,“ říká Veselá.

Data ukazují oproti roku 2011 mírné zlepšení: úspěšnost státu stoupla například z 2,3 procenta, klesl i podíl konkurzů, v kterých nedostanou věřitelé ani korunu (58 procent místo 62 procent).

Analýza společnosti InsolCentrum přitom poukazuje i na zásadní rozdíl v datech mezi jejich průzkumem a údaji Světové banky. Banka totiž ve svých materiálech tvrdí, že výtěžnost insolvencí je 65 procent, postupuje však pouze dotazníkovou metodou.  

Autor:


Témata: Exekuce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.