Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z trvanlivých potravin možná zmizí datum spotřeby. Má to snížit plýtvání

  17:51aktualizováno  17:51
Na potravinách s dlouhou dobou trvanlivosti možná v Evropské unii nebude v budoucnosti nutné povinně uvádět datum spotřeby. Podle názoru některých unijních zemí by to mohlo pomoci snížit plýtvání potravinami. Věcí se v pondělí zabývali ministři zemědělství osmadvacítky.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Václav PancerMF DNES

Podle českého ministra Mariana Jurečky Praha podobné úvahy principiálně neodmítá, bude však záležet na jejich případné konkrétní podobě.

"Je to otázka, aby se inspekční orgány vyjádřily, zda u některých výrobků je toto - řekněme - rozvolnění ku prospěchu a bezpečnosti spotřebitele," řekl ministr v Bruselu českým novinářům. Prostor pro diskusi podle něj existuje, bude ale třeba vyhodnotit případná konkrétní rizika.

Především Nizozemsko a Švédsko jsou podle podkladových materiálů k dnešní ministerské schůzce přesvědčeny, že může být výrazně rozšířen seznam potravin s dlouhou trvanlivostí, u kterých by datum nemuselo být nutné uvádět. Systém označování data trvanlivosti na potravinách ale podle nich rušit možné není.

"Spotřebitelé navíc často jídlo zbytečně vyhazují kvůli nepochopení smyslu data spotřeby. Výrobky obvykle zůstávají poživatelné i po jeho uplynutí," uvádí podklady pro dnešní jednání. V Nizozemsku tvoří jídlo vyhozené kvůli prošlému datu spotřeby asi 15 procent potravinového odpadu, stojí v materiálu.

Podle statistik se v EU každoročně vyhodí kolem 89 milionů tun potravin. Snížení tohoto množství by prý nejen zefektivnilo výrobu, ale na vyplývajících nižších nákladech by ušetřili i spotřebitelé.

Nižšímu plýtvání mohou pomoci i potravinové banky

Ministr Jurečka dnes připomněl, že v českém kontextu by k nižšímu plýtvání potravinami mělo přispět především dořešení funkčnosti takzvaných potravinových bank. Do nich mohou výrobci a prodejci posílat zboží těsně před vypršením doby spotřeby, zboží se pak dál distribuuje například nevládním organizacím poskytujícím potraviny sociálně potřebným.

Teď ale firmy musejí z darovaného zboží odvádět daň z přidané hodnoty. "Dnes, i kdyby maloobchodní síť chtěla tyto potraviny poskytnout, tak má velký problém," připustil Jurečka. Mělo by být podle něj jednoznačně legislativně určeno, že za podobně darované zboží firmy DPH platit nemusí, potřeba prý je ale také zajistit, že institut nebude zneužíván.

V potravinových bankách se po celém světě shromažďují zdarma potraviny, které lidé darují na dobročinné účely. Banky je skladují a následně přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Česká federace potravinových bank jich v současné době sdružuje šest.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.